Tři pracovní dny jsem proto aktuálně strávila s kolegy v Berlíně. Intenzivními debatami s různými zástupci Bundestagu a vlády. A témata?

Několikrát jsme se od rozebírání energetických balíčků a podpory firmám i domácnostem dostali k diskuzi o rozdílech v našich demokraciích. Němci teď mají po letech první koalici složenou ze tří stran, a intenzivně se zajímali právě o to, jak nám funguje pětikoalice.

Sami ale hned dodávali, že na rozdíl od našeho Senátu oni zase mají zemskou obdobu, Bundesrat, a tam je vládnoucí koalice nucena vyjednávat kompromisy se zástupci zemských parlamentů. A v realitě se tedy musí neustále domlouvat i s CDU. Podobnost našich zemí zkrátka je v existenci rozmanitých pojistek.

Jeden příklad. Právě v Bundestagu hlasovali "Bürgergeld", tedy významný a důležitý zákon o podpoře v nezaměstnanosti a obdobě naší hmotné nouze. Většina ve Spolkovém sněmu se shodla na úpravě dlouho platné Hartz IV (výraz pro podporu v nezaměstnanosti).

Mimo jiné se dohodli na úpravách parametrů pro možnosti přivýdělků.

• Pokud je v Německu člověk na státní podpoře a může si trochu přivydělat, podpora se mu zkrátí, ale ne tolik, jako doposud. Skončí přístup "všechno, nebo nic".
• Cílem je umožnit postupné zapojování lidí do pracovního procesu a motivovat k jakékoli i malinké činnosti.
• Změna také přinese větší možnost rekvalifikací a velký důraz bude na jednoduchý princip, že práce se musí vždycky vyplatit.
• Současně nenutí lidi, kteří o práci přišli, příliš rychle přijmout zaměstnání pod jejich kvalifikací či zkušenostmi.

Taková reforma bude samozřejmě něco stát, ale podle všeho se vyplatí. Mým snem a vizí je, abychom se i u nás více soustředili na podporu kvalitních a přínosných rekvalifikací, ideálně přímo v praxi. Stejně tak dnes řadu lidí do práce načerno ženou exekuce a insolvence - za druhé související téma u nás považuju systémové usnadnění oddlužení.