Před novým ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Stanislavem Štechem stojí výzva, na kterou by se měl plně zaměřit přesto, že jeho mandát potrvá jen pár měsíců. „Strategii digitálního vzdělávání schválila vláda již v polovině listopadu 2014. Má reagovat na neoddělitelnost digitálních technologií od současného života a postupně je zapojovat do výuky“, říká Michaela Roubíčková a pozastavuje se nad pojmem „postupně zapojovat“ v roce 2017, kdy se kontaktu s technologiemi nevyhne nikdo. A kdy je u mnoha pracovních pozic nepředstavitelné, aby s nimi zaměstnanec neuměl zacházet.

„Jejich zavádění do výuky je až hříšně ‘postupné‘.  Rámcový vzdělávací program je zastaralý. Podle něj se děti na prvním stupni základní školy naučí vyhledávat informace a ovládat základní funkce textového a grafického editoru. To už nestačí,“ zdůrazňuje expertka na oblasti informací a vzdělávání. „Pokud budeme s digitální gramotností ve školách otálet byť jen pár dalších měsíců, nůžky mezi námi a západní Evropou se ještě více rozevřou. A naši žáci a studenti nebudou dostatečně konkurenceschopní,“ varuje Michaela Roubíčková.

I lídr krajské kandidátky do sněmovních voleb, poslanec Herbert Pavera, opakovaně zdůrazňuje důležitost rozvoje technologických dovedností právě v regionu, který trpí útlumem tradičního průmyslu. Na nedávné konferenci na půdě Poslanecké sněmovny apeloval na vládu, aby místo vytváření desítek tisíc míst nových úředníků raději podporovala mladé vědce, což považuje za jednu z cest ke zvýšení nízkých mezd v regionu a hlavě zamezení odchodu mladých šikovných lidí z Moravskoslezského kraje.

Michaela Roubíčková dodává, že mladí vědci, vývojáři a technologové potřebují stavět na základech, získávaných od začátku základního vzdělání. Tam ani tak nejde o malý počet hodin informatiky, ale o to, že je nemoderní, pro děti neatraktivní, nezáživná a málo přínosná. „Není nutné, aby děti trávily ve škole více času. Cestou je vplynutí informatiky do dalších předmětů. Učitelé by měli učit Word, PowerPoint, tvorbu videa a další techniky v ostatních předmětech jako dovednosti pro zpracování učiva. Třeba psaní textu v češtině, programování v matematice. Digitální gramotnost má dětem pomoci při zpracování, analýze a rozvoji získaných informací,“ vysvětluje Michaela Roubíčková.

„Kolem nás je přespříliš Informací, jejichž většina k nám proudí přes digitální technologie. Proto je učitelé musí využívat. Měly by se stát jejich pravou rukou. K tomu ale potřebují odpovídající technické zázemí a hlavně musí být sami digitálně gramotní,“ pokračuje Michaela Roubíčková a zdůrazňuje, že digitální gramotnost musí být součástí nejen vysokoškolského vzdělání učitelů, ale vzhledem k neustálým změnám i vzdělávání celoživotního.