Souhlasíme s Nejvyšším kontrolním úřadem, že stát není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti.

Zveřejněná výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2018 kritizuje veřejný sektor v České republice pro jeho nečinnost v oblastech digitalizace, úspory energií a např. z důvodu velké byrokracie pro občany v rámci daňových povinností.

Tvrzení, že stát není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti, se objevilo ve výroční zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za rok 2018, která byla oficiálně zveřejněna koncem března letošního roku. Pod zprávou je podepsán Miloslav Kala, prezident NKÚ. Činnost Nejvyššího kontrolního úřadu vychází přímo z Ústavy České republiky, která zaručuje jeho nezávislost na moci zákonodárné, výkonné i soudní. NKÚ tím představuje jeden z nezastupitelných prvků parlamentní demokracie. Podrobnější úprava postavení, působnosti, organizační struktury a činnosti NKÚ je obsažena v zákoně č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Dle tohoto zákona má NKÚ oprávnění ke kontrole hospodaření se státním majetkem a s finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob, plnění příjmových a výdajových položek státního rozpočtu a také hospodaření s prostředky poskytnutými České republice ze zahraničí.

V souladu se svou strategií se NKÚ soustřeďuje zejména na ty oblasti, které jsou rizikové z hlediska aktuálního a budoucího vývoje ČR a její konkurenceschopnosti. Nabízené výstupy v podobě kontrolních závěrů, stanovisek k plnění státního rozpočtu, stanovisek ke státním závěrečným účtům a dalších výstupů činnosti NKÚ podávají informace o legalitě, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti hospodaření s veřejnými prostředky.

A nyní ke konkrétním výstupům. V roce 2018 bylo ukončeno celkem 31 kontrolních akcí, které proběhly v souladu s předmětem a cíli kontrol. Celkem byl prověřen majetek a finanční prostředky u 171 kontrolovaných subjektů. Při nich byly zkontrolovány finanční prostředky a majetek státu ve výši 114 mld. Kč. Systémově se kontroly týkaly prostředků a majetku státu v objemu 1.216 mld. Kč. Závěry kontrol – bylo odesláno 29 oznámení o porušení rozpočtové kázně v celkové výši minimálně 842 mil. Kč a podáno 11 trestních oznámení. Z výše prezentované výroční zprávy NKÚ stojí za pozornost mnohé zjištěné skutečnosti, pro názornost uvedu jen některé:

• Oddalovány jsou důležité reformy a plnění strategických cílů, směřující např. ke zjednodušení daní, zefektivnění správy daní směrem k poplatníkům, otevírání trhu veřejné železniční dopravy, rozvoji silniční infrastruktury, elektronizaci veřejné správy, k lepšímu ovzduší, dosahování úspor energií, ale také v rámci podpory malých a středních podniků.
• Hospodaření státu nepostoupilo směrem k dobré praxi ani v některých dalších oblastech, které souvisí s úrovní řízení a kontroly odpovědných orgánů. Důsledkem je, že státní správa v řadě oblastí není efektivní v plnění nezastupitelné role státu v naplňování společenských potřeb.
• Je zřejmé, že nízká výkonnost veřejné správy limituje celkovou konkurenceschopnost ČR. Potvrzuje to i mezinárodní srovnání. Podle dílčího ukazatele výkonnost veřejného sektoru, který je součástí celkového indexu GCI, obsadila ČR až 97. místo. V rámci 28 zemí EU je ČR na 24. pozici.
• Počet zaměstnanců státu v letech 2013 – 2017 stoupl o více než 18 tisíc osob a prostředky na platy se zvýšily o více než 30 mld. Kč. V roce 2019 má počet zaměstnanců státu vzrůst o dalších 16 tisíc osob a výdaje by se měly zvýšit o 23 mld. Kč.
• Z pohledu snižování administrativní náročnosti při plnění daňových povinností poplatníky nebylo dosaženo významného pokroku. V ČR musí firmy věnovat ke splnění svých daňových povinností o 40% více času, než činí průměr zemí EU a EFTA (Evropské sdružení volného obchodu).

Naše hnutí SPD vnímá NKÚ jako solidního a důvěryhodného partnera a poskytovatele nezávislé a objektivní zpětné vazby o fungování našeho státu, poskytující validní informace o hospodaření státu s veřejnými prostředky a majetkem. Tyto informace jsou důležité pro Parlament a Vládu ČR jako orgány odpovědné za správnou kontrolu a hospodaření s veřejnými prostředky, ale rovněž nezbytné pro širokou veřejnost a fungování vnější kontroly jako takové všemi občany.