K nedostatkům směrnice patří například zákaz nabývání některých typů samonabíjecích zbraní, s možností udělení výjimky pro ty, kteří budou oprávněnými držiteli těchto zbraní ke dni vstupu nové směrnice v platnost. Pokud ČR tuto výjimku využije, bude se vztahovat na cca 40 tisíc zbraní, které jsou nyní v rukou oprávněných držitelů. Zájemci o tyto zbraně, kteří si je nestihnou pořídit do doby vstupu směrnice v platnost, budou mít naproti tomu smůlu.

„Uvedenými zákazy dochází k vytváření dvojí kategorie občanů – jedna si svou zbraň bude moci na základě výjimky ponechat, druhé bude pořízení stejné zbraně odepřeno. Taková situace v sobě obsahuje prvek diskriminace a může znamenat zpochybnění principu rovnosti občanů před zákonem,“ uvádí k tomu europoslanec Jiří Pospíšil, člen výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, který návrh zbraňové směrnice projednával (zvolený za TOP 09 a STAN).

Europoslanec Stanislav Polčák (zvolený za TOP 09 a STAN) ve výčtu nedostatků pokračuje: „Oproti původnímu návrhu Komise, který chtěl zakazovat nabývání a držení zbraní na principu podobnosti, sice došlo k určitému zlepšení, některé nepřiměřené zákazy však zůstaly. Jde mi především o to, aby bylo možné do budoucna nabývat a držet dlouhé zbraně s kapacitou zásobníku do 32 ran. Neexistuje totiž žádný opodstatněný důvod takové zbraně zakazovat. Kromě toho chci například posílit právní jistotu milovníků paintballu, že jejich zbraně nebudou podléhat žádným novým omezením“.

Čeští a slovenští europoslanci k návrhu uplatňují celkem 26 pozměňovacích návrhů. „Tyto návrhy nově zaváděné zákazy podstatně zmírňují. V případě, že nebudou schváleny, nemohu v závěrečném hlasování návrh směrnice v žádném případě podpořit,“ vysvětluje Stanislav Polčák.

„Chci podtrhnout, že omezováním legálního nabývání a držení zbraní se bezpečnost nezvýší ani o píď. Teroristické činy na území EU byly totiž páchány nelegálními, případně špatně znehodnocenými zbraněmi. Obchodování s nelegálními zbraněmi tato směrnice neřeší a společná pravidla pro znehodnocování zbraní platí již od prosince 2015, kdy je Komise narychlo přijala v reakci na listopadové teroristické útoky v Paříži,“ uzavírá europoslanec Pospíšil.

Zákaz nabývání podle návrhu Komise se má týkat některých typů samonabíjecích zbraní (vzniklých přeměnou z automatických; dlouhých zbraní - pušek - s kapacitou zásobníku nad 10 ran; krátkých zbraní – pistolí - s kapacitou zásobníku nad 20 ran; dlouhých zbraní se sklopnou pažbou).