Původně jsem chtěl na tomto místě zveřejnit text, který se stal velkým diskusním tématem posledního jednání zastupitelstva města. Článek popisoval vnitřní fungování našeho hradišťského úřadu. Poslanec parlamentu a starosta města v jedné osobě z něj byl doslova na větvi! A právě kvůli větvím a jednomu významnému jubileu jsem se rozhodl text změnit, avšak onen původní „výbušný“ článek můžete stále naleznout na mých webových stránkách www.satora.cz. Svůj názor si udělejte sami.

Ale teď již z jiného soudku. V dubnu letošního roku tomu bylo 99 let, kdy se v Uherském Hradišti na Masarykově náměstí vysadila Lípa Svobody. Ta však díky nepřízni počasí vzala za své v roce 1928. Ve stejné době bylo tehdejší obecní radou vysázeno i lipořadí, které je ozdobou Masarykova náměstí dodnes. Lípy byly vysázeny při příležitosti prvního výročí vzniku republiky, ale také jako upomínka na pohnuté doby převratu po světové válce. Tyto lípy už nejednou čelily snahám o jejich pokácení. Velmi živě si pamatuji na chvíli, kdy jsme před několika lety u těchto stromů stáli s městským architektem a odolávali argumentům o potřebě jejich pokácení. Tehdy jsme je uhájili!

Obdobnou snahu se nám podařilo také odvrátit u záměru kácení lip ve Svatováclavské ulici. Tyto krásné stromy prostě do centra města patří! Na komisi životního prostředí, jejíž jsem členem, jsem proto přivítal snahu kolegyně pí. Jany Hubené, která chce prohlásit lípy za památné. Návrh jsem stejně jako drtivá většina kolegů podpořil a teď již bude na radě města, zdali naši snahu vezme za svou nebo odmítne. Chci věřit, že nás podpoří. V Uherském Hradišti mělo být již pokáceno mnoho hezkých stromů, ale vždy se najdou lidé, kterým je toto počínání cizí. Rád bych tímto hluboce smekl a poděkoval manželům Stloukalovým za jejich celoživotní práci. Paní Jiřina Stloukalová a pan Ludvík Stloukal se svou aktivitou k ochraně zeleně zapsali nesmazatelným písmem do současné podoby města. Bez nich by bylo kolem nás jen moře žhavého betonu. Nuž, větvemi teď, lípo, zakývej…