Schillerová (ANO): Ten váš balíček je mimořádně technicky a legislativně odbytý

12.07.2023 23:02 | Zprávy

Projev na 71. schůzi Poslanecké sněmovny 12. července k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Schillerová (ANO): Ten váš balíček je mimořádně technicky a legislativně odbytý
Foto: Archiv Aleny Schillerové
Popisek: Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO

Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, pane ministře, já jsem si nachystala projev - trošku ho mám postavený tak, jak jsem si ho promyslela - k daňovému balíčku, protože pro mne to je daňový balíček, kde to obhájím, ale jak jste mluvil, tak mě napadaly další souvislosti, takže prostě budu tak různě doplňovat.

Vypořádat se s materiálem, který vláda Petra Fialy nesprávně označuje jako konsolidační balíček, přestože sama, její legislativní rada, sedí tady pan ministr, ve svém stanovisku jasně uvádí, že jde o balíček daňový, bude mimořádně náročný úkol. A to nejen z důvodu, že jeho záměrem je největší zvýšení daní v novodobé historii naší země, a sice čerpám z materiálu Ministerstva financí, o 73 miliard korun ročně a že daňový balíček podle nezávislých ekonomických autorit povede ke snížení hospodářského růstu až o procentní bod.

Také bohužel proto, že jde o balíček mimořádně technicky a legislativně odbytý.

Po parodii na vnější připomínkové řízení, které trvalo směšných pět dnů, zůstalo nevypořádáno neuvěřitelných 229 připomínek, z toho mnoho zásadních. Jedná se tedy o zcela zásadní připomínky - když se podíváte do toho podkladu - ústředních orgánů státní správy, tedy i jednotlivých ministerstev samotných, o připomínky krajů, svazů, o rozpory ze strany zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Ba dokonce opět podle oficiálního komentáře ministra a předsedy legislativní rady vlády Michala Šalomouna zneužila vláda mimořádně zkrácené lhůty pro připomínkové řízení k balíčku k tomu, aby do něj inkorporovala i to, co s úsporami vůbec nesouvisí a to například zásadní změny koncepce daně z nemovitosti nebo dodatečnou administrativu pro dohodáře a jejich zaměstnavatele.

Nakonec samozřejmě i zcela nesouvisející komplexní úpravu hazardu, konkrétně zákona o hazardních hrách, kterému je v materiálu věnováno celých 82 stran, zatímco údajnému škrtání dotací za 54,4 miliardy je po dvou měsících od pompézní tiskovky věnováno sedm řádků v příloze tiskové zprávy Ministerstva financí. Já nezpochybňuji, že to nemělo být tady, to je jasné. Já jenom říkám, že to bylo na sedmi řádcích v příloze tiskové zprávy Ministerstva financí. Takže to jsou věci, kterým vůbec nerozumím, nechápu. Ano, my jsme připravovali tři roky ex post RIA k zákonu o hazardních hrách na Ministerstvu financí, jejímž účelem bylo vyhodnotit tu právní úpravu - na tom se pracovalo, prezentovali jsme to, to byla prostě velmi náročná práce - a na základě toho přijmout potom v souladu s tím vyhodnocením ex post RIA novou právní úpravu. Ale ne tímhle způsobem. Já jsem si představovala, že to půjde řádným připomínkovým řízením a prostě samostatně - nepatří to sem do toho daňového balíčku - a že se tomu prostě budeme všichni odborníci, experti, věnovat, protože právě tady se může stát, že tam něco velmi podstatného může být přehlédnuto.

Tím se dostáváme k naprosto zásadnímu problému, který s tímto balíčkem hnutí ANO má. Přestože - a vy jste se ptal, vy jste položil tu řečnickou otázku, já jsem si ji pokládala taky, tak to shodou okolností tady mám - podporujeme deklarovanou snahu vlády o snižování deficitu státního rozpočtu, zásadním způsobem nesouhlasíme s předloženým provedením, které není ničím jiným, než souborem novelizací daňových zákonů trvale zvyšujících daňovou zátěž českých domácností o desítky tisíc korun ročně. Jak uvádí v analýze RIA samo Ministerstvo financí, balíček pravděpodobně způsobí také recesi, růst nezaměstnanosti, negativní sociální dopady a ztrátu kredibility České republiky.

Jako předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a současně místopředsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a stínová ministryně financí apeluji na vládu, aby se při rozhodování o podobě konsolidačního balíčku vrátila ke svému programovému prohlášení, kdy jako dominantní zdroj fiskálního úsilí předpokládá úspory na výdajové straně rozpočtu.

V případě, že by vláda splnila svůj závazek - a teď pár čísel - a opakované přísliby o poměru konsolidace jedna ku dvěma ve prospěch výdajové strany, měla by být s ohledem na záměr zvýšit daně o 73 miliard korun připravena uspořit na výdajové straně rozpočtu 146 miliard korun. Takové konsolidační tempo lze bezpochyby považovat za naprosto dostatečné. Daňový balíček by tak měl být podle našeho názoru zúžen na zvýšení spotřební daně z alkoholu - zase odpovídám na jednu z vašich řečnických otázek - tabáku, daně z hazardu, rušení daňových výjimek nesociálního charakteru.

Plánované zvyšování korporátních daní bez komunikace s podnikatelskou sférou, malými středními podniky a nezanedbatelné snižování růstu HDP v období technické recese a nejistého hospodářského výhledu totiž bude mít zcela určitě negativní vliv na celkovou ekonomickou situaci v zemi. Ve výsledku pak daňový balíček naruší stabilitu, předvídatelnost daňového prostředí, poškodí podnikání a zhorší životní úroveň obyvatelstva. Já zcela zásadně jako letitý člověk, který se pohybuje ve financích skoro celý svůj profesní život, zásadně pochybuji o možnosti balíčku dosáhnout těch požadovaných cílů. Naopak se plně ztotožňuji s výše zmíněnými náklady regulace, které identifikuje přímo sám předkladatel, to znamená Ministerstvo financí.

S ohledem na hospodářskou škodlivost většiny ze souboru 63 zákonů, porušení legislativních zvyklostí, nedostatečnou délku připomínkového řízení znemožňující seriózní analýzu ze strany připomínkových míst, se stále jako jednoznačně nejvhodnější možnost jeví balíček v prvním čtení zamítnout a konsolidaci veřejných financí provést dominantně opatřeními na výdajové straně rozpočtu, v kombinaci se zvýšením spotřební daně na tabák, alkohol, daně z hazardu, řádným zdaněním globálních firem a zrušením daňových výjimek nesociálního charakteru. V delším období pak přispět ke konsolidaci veřejných financí zlepšením výběru stávajících daní, bojem s daňovými úniky a podvody, stejně jako podporou podnikání, investicemi do inovací a vzdělávání.

Vážené dámy a vážení pánové, vláda České republiky je pravděpodobně jedinou vládou ve vyspělém světě, která místo základních cílů hospodářské politiky, kterými je hospodářský růst, prosperita firem, životní standard obyvatel, slepě sleduje tupé excelovské tabulky svého ministra financí. Česká republika patřila ve druhém pololetí loňského roku mezi pouhé tři země OECD, které se propadly do recese a naše hospodářství stagnuje stále. Na rozdíl od ostatních zemí jsme se doposud ani nevrátili na předpandemickou úroveň HDP. Za této situace je předložený balíček pro naši ekonomiku jedovatým koktejlem.

Místo toho, aby se vláda soustředila na čerpání evropských prostředků z končícího i nového programového období, kde je pro Českou republiku díky naší minulé vládě alokován jeden bilion korun, místo řádného výběru daní, kde nám jen letos uniklo asi 40 miliard korun, hodlá dramaticky zvyšovat daně. To navíc v době, která je pro to mimořádně nevhodná.

Snad nemusím připomínat, že jen v potravinách máme inflaci 25 %, že čelíme největšímu poklesu reálných mezd ze zemí OECD, že se nacházíme v technické recesi a aktuální kroky vlády budou rozhodovat o tom, zda si Česká republika zopakuje Nečasovsko-Kalousovský scénář zbytečného zadušení národního hospodářství, nebo ne.

Pravda je totiž taková, že dopad tohoto balíčku na rodinu s dvěma dětmi ve školce se počítá kolem 90 tisíc korun. (Poslanci ODS se usmívají.) No, to není k smíchu. To je prostě přímo výpočet, kdy ten jeden je zaměstnanec, jeden je živnostník, mají dvě děti ve školce. Je to prostě dopad celého vašeho balíčku.

Samostatnou kapitolou jsou změny DPH. Mě velice zaujalo, že v podstatě celá ta změna DPH bude ve finále v podstatě fiskálně negativní pro státní rozpočet. Takže vy vlastně zvýšíte celou řadu položek z desetiprocentní sazby buď na 12 nebo 21 %, takže to nepřinese vůbec žádný pozitivní efekt. Ve finále děláte úpravu u potravin - ano, uznávám, že máme jednu z nejvyšších sazeb u potravin - z 15 na 12 %, což bude prezentovat propad pro státní rozpočet ą13 miliard.

A vy sám jste připustil v tom svém projevu, jak jsem si dělala poznámky, že to, zda to bude mít vliv na cenu potravin, je debata spíše, nebo že ta čísla jsou spíš akademická. Protože já nevěřím tomu, a to ukáže velice blízký čas, teď se o to můžeme dohadovat, ale ta zkušenost je vlastně dlouholetá, že když se ty daně takto sníží, tak v podstatě to nebude mít dopad na ty tisíce, statisíce položek, kterých se to bude týkat. Ani se to nedá nijak konkrétně zkontrolovat, takže já osobně zastávám názor, že občané to nepocítí. Státní rozpočet přijde o peníze a ty zůstanou v kapsách těch, kteří je vůbec nepotřebují, a to jsou řetězce. Především v maržích řetězců. Proto já jsem také nikdy touto cestou nechtěla jít.

Zato ale ty položky, které zvyšujete, DPH na léky, vodné, stočné, teplo, řadu dalších položek, tak ty tedy opravdu pocítí každý. Kojeneckou výživu, bude tady debata určitě o kojenecké vodě, mí kolegové se na to chystají. Doslova likvidační je to prostě pro hospody, restaurace, a to zejména na venkově, pro které dominantním zdrojem obratu je prodej čepovaného piva, kde to zvedáte z 10 na 21 %. Proto my jsme tehdy jako součást stravovací služby to DPH snižovali, protože restaurace samozřejmě část byla kdysi, důvod bylo EET, ale ta hlavní část byl covid, protože oni byli postiženi neuvěřitelným způsobem, neuvěřitelným způsobem za covidu, byť jsme se snažili samozřejmě jim část těch ztrát kompenzovat. Bude to pro ně likvidační.

My jsme tady pořádali debatu, kulatý stůl, oni tady měli velmi tvrdá čísla z Dotykačky a uváděli, že prostě opravdu buď se přesunou do šedé zóny, to znamená, opět se nám přestěhují do těch garáží, protože není jenom Praha. A, anebo prostě skončí. Protože už tady ten několikátý pogrom, který se na ně sype, prostě neustojí.

No, a pak jste tady mluvil o některých položkách, jak jsem si rychle dělala poznámky. Mluvil jste o leteckém benzinu. Já vím samozřejmě, že je to harmonizované, ale je potřeba o to bojovat. Ta debata na úrovni Evropské unie se vede dlouho. Mohli jsme využít předsednictví, které jsme měli, mohli jsme toto dávno mít vybojováno. Spotřební daň. Čtyřletý plán. Nemáme s tím samozřejmě problém. Už za naší vlády, to jste poznamenal spravedlivě, se toto zavádělo. Zahřívaný tabák. Je čas, aby se to zvedlo. Samozřejmě, určitě. Na výborech budeme ještě technicky debatovat, zda tak, jak je to nastaveno, je to dostatečné. Stejně tak jako o hazardu. I u toho hazardu budeme debatovat a podíváme se na ziskovost a budeme na výborech se bavit i o tom s experty, předpokládám, kteří vás doprovodí, že jestli to je či není dostatečné.

Změny a mluvil jste tady o tom, budou mimořádně bolestivé pro rodiny s dětmi, na které dopadne zrušení školkovného, omezení slevy na druhého z manželů, i když jste to nakonec modifikovali. Konec slevy pro přivydělávajícího si studenta, zvýšení DPH na služby, opravy, chod domácností, MHD, ale i třeba razantní zvýšení dálniční známky z 1 500 na 2 400.

Vy jste hovořil o školkovném, říkal jste, že máte analýzy, že to minimálně využívají. Nevím, kdo ty analýzy dělal, zda to bylo diskutováno s nějakým třeba i neziskovým sektorem. Protože to školkovné já si myslím, že bylo zavedeno, tuším, za Sobotkovy vlády, pokud se nemýlím, a bylo zavedeno jako motivační faktor pro to, aby se převážně maminka, ale samozřejmě nechci se dotknout tatínků v žádném případě, aby se ten rodič mohl vrátit do práce. Aby prostě, pokud získá místo v tomto zařízení předškolní výchovy, ve školce, tak si uplatní - a zas ten člověk, když jde do práce, přece logicky tak vydělává, platí daně, platí sociální, platí zdravotní. Takže se to státu vrací. Já vůbec nechápu, strukturálně postižené regiony, já nevím, jestli to takto jde úplně vytrhnout. Jestli to třeba není také dáno tím, že tyto regiony mají problém se zaměstnáváním a podobně. Že to nejde podle mě posuzovat jenom takto izolovaně. Každopádně si myslím, že ten dopad, pozitivní dopad na jeho zrušení, na veřejné rozpočty by po odečtení všech pozitivních vlivů na trh práce a sociálních systémů byl něco kolem 100 000 000. To je částka, kterou by Ministerstvo financí vybralo za dva až tři dny provozu EET.

No, zrušení slevy na studenta - tak tohle si fakt říkám, jestli myslíte vážně. Já už jsem byla v šoku, když jsem slyšela vaše veřejné vyjádření, tehdy jste se vyjadřoval ve veřejném prostoru, že pokud ten student vydělá kolem, myslím, že jste říkal 206 000 ročně, což je zhruba 17 000 měsíčně, tak vlastně uplatněním systému slev, odčitatelných položek, neplatí žádnou daň. A říkal jste, že pokud vydělává víc, tak buď nedostatečně studuje, nebo prostě zneužívá ten systém.

No, já jsem tento váš výrok dala na své sociální sítě, kde jsem to okomentovala. Má to asi 1,1 milionu zhlédnutí. Je to můj nejúspěšnější teď za poslední rok příspěvek, což tady nechci říkat proto, abych se tím chlubila, to v žádném případě. Já z toho jsem spíš smutná i vzhledem k těm komentářům, které mi píší, a opravdu si říkám, stojí vám to za těch 300 000 000, které to přinese státnímu rozpočtu? Vždyť ti studenti, já s nimi mluvím, chodí za mnou do kanceláře, píší mi. Samozřejmě ten příspěvek vyvolal obrovskou diskusi. Celá řada z nich pracuje proto, aby se na té škole uživila. Já netvrdím, všude máte nějakého černého pasažéra. V každém systému. Já jsem starý finančák. Ale aby se na té škole uživila, aby odlevila svým rodinám, protože tisíce studentů nemohou být podporováni svými rodinami. Často jde o studenty z ekonomicky slabších rodin, nebo o studenty, kteří už rodiče nemají. Oni tvrdě pracují na své budoucnosti. A při té práci ještě studují. Takže toto si myslím, že ten váš výrok byl velmi nešťastný a myslím si, že z hlediska té budoucnosti těch lidí - dneska tady ráno demonstrovala skupina mladých lidí před Sněmovnou a na téma levnější nájemní bydlení. Že nejsou schopni si zajistit bydlení. Nejsou. V Praze už vůbec ne ani v blízkém okolí. A samozřejmě to bydlení se prodraží. Oni si to uvědomují, že jestliže se zvedne vodné, stočné, teplo, tak se to všechno, jízdné, veřejná doprava, tak se prostě všechno jim prodraží.

My jsme třeba tehdy, když jsme zaváděli slevu na jízdné pro studenty a seniory, tak tehdy, když jsme si dělali takovou nějakou dopadovou studii tohoto instrumentu, tak samozřejmě jsme, neviděli jsme jenom jako dopad, to, že to mělo určitý fiskální dopad do státního rozpočtu, ale mělo to i socioekonomické dopady. Celá řada těch studentů třeba přestala bydlet v Praze a začala dojíždět z nějaké bezprostředně dojízdné vzdálenosti právě proto, že se jim vyplatilo to zlevněné jízdné oproti tomu drahému bydlení.

No a největší pecka, to jsem si dělala takovou anketu na svém twitterovém účtu, kde jsem vybrala čtyři položky a nechala jsem tam hlasovat, která je nejvíc štve. A jednoznačně drtivě vyhrálo zdvojnásobení daně z nemovitostí. To vyhrálo, že lidi nejvíc štve. Pak jsem to viděla i v nějakých oficiálních průzkumech jako jednu z položek, které je štve, ale mně to tak vyšlo taky. A zas tak málo jich tam nehlasovalo. Tak ano, vy jste říkal, že je u nás nízká, měl jste tady komparaci daně z nemovitých věcí v rámci Evropské unie. No, ale podívejte se i na komparace v rámci zemí OECD. Podívejte se na komparace, často jsme tady o tom vedli debaty, když jsem byla ministryní financí, komparaci celkového daňového mixu. A podívejte se na to, jaká je u nás struktura vlastnického bydlení. U nás 80 % lidí bydlí ve vlastním, protože je to u nás tradice. Lidé chtějí bydlet ve vlastním. Takže u nás nebydlí jenom bohatí nebo ti, kteří jsou na tom ekonomicky lépe. Ta struktura vlastnického bydlení například v Německu je naprosto mnohem menší. Ještě podobná struktura je na Slovensku, ale ta se pohybuje kolem 70 %. Takže to dopadne i na lidi, kteří si celý život našetřili, aby bydleli ve vlastním, aby jednou, až budou třeba v penzi, tak nemuseli shánět nebo platit drahé nájemní bydlení. No a na ty to dopadne taky. To nemluvím prostě o rodinách s dětmi a podobně.

Takže já si myslím, že není dobrá doba. Zkuste se zeptat rodiny, která bydlí například v třípokojovém bytě v Praze 3, která by po zdvojnásobení daně odváděla klidně 8 000 korun ročně. Znám takovou rodinu.

Musíme si uvědomit, že pokud přistoupíme na tuto debatu a umožníme, aby takto vysoké daně platily z roku na rok klidně i desetitisíce domácností napříč Českou republikou, tak to pro ně samozřejmě v kontextu všech problémů, kterými si Česká republika, a nejen ona, prochází, tak je absolutně obrovský problém. Ale já vám nebudu tady vyčítat zrušení daně z nemovitostí u rybníků, to je prostě marginálie, která mě vůbec nezajímá, chápu ty důvody, že ta spravovatelnost stojí mnohem více, než by byl ten výnos daně. To je mi úplně jedno. Ale není mi jedno, že to dopadne na ty lidi.

A teď mi řekněte, když oni vlastně... energie už na ně dopadly, celá řada věcí, teď na ně dopadnou daně, tak mají prodat svoje bydlení? Hypotéky... Kolik mi napsalo mladých rodin, že v podstatě budou muset prodat byt, protože nejsou schopny ufinancovat po skončení fixu zvýšené úroky. Jestliže někdo, jestliže mladá rodina platí 15 000 hypotéku a teď po skončení fixu jim to díky vysokým úrokům stoupne na 30 000, no tak to už neudýchají. To se prostě nedá zvládnout. Takže co mají udělat? Mají ten byt prodat a mají odejít do nějakého nájmu? A z čeho ho zaplatí? Vždyť ty nájmy jsou prostě katastrofální - jejich výše. A to nemluvím jenom o Praze, to se bavím, já jsem z Brna, ale určitě... pan ministr tady teď není, ale on je z Opavy, tak určitě ani tam to nebude žádné zalité sluncem a tak dále.

Takže si myslím, že toto je také obrovský problém a neproběhla žádná debata. A to tady vůbec teď, o tom určitě budou mluvit mí ctění kolegové, to tady nemluvím o tom, že si vlastně ten výnos hodlá nechat stát, což je velká... Proti tomu se teď bouří Svaz měst a obcí, bouří se proti tomu starostové, protože samozřejmě oni potom nebudou schopni už nějakým způsobem si tuto daň korigovat. A zase - proč? Vždycky tohle byl stoprocentní výnos obcí. A ony vědí nejlépe, jak tam mají vynaložit s tímto výnosem. Ale to bude jiné téma, které určitě budeme řešit.

Zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance? Ani toto opatření není ničím jiným než rafinovanou snahou získat z peněženek lidí 13 miliard korun ročně do státního rozpočtu. A nepomůže to nijak významněji tomu státnímu rozpočtu, protože Ministerstvo financí si nechává stejnou částku ročně utéct na nepřiznaných tržbách obchodníků a s tím souvisejícím zaměstnáváním načerno. A ti, kteří načerno nepracují, budou v důsledku tohoto opatření platit naprosto nejvyšší odvody ze všech zemí OECD, protože už dnes patříme společně se Slováky na první místo. Rodinné rozpočty tím přijdou v průměru o 500 korun měsíčně, což ještě více prohloubí už tak rekordní pokles reálných mezd v České republice. A takhle bych mohla pokračovat dále. Živnostníci - stoprocentní nárůst sociálního pojištění, právnické osoby od malých eseróček po velké dva procentní body. A tak bych mohla pokračovat. Prostě není skupina obyvatel v této zemi, která by nebyla tímto balíčkem postižena.

To znamená, je to 73 miliard, a to jsou propočty Ministerstva financí, já si myslím, že to nakonec nevyberou, 73 miliard, které vytáhnou z kapes českých domácností, občanů našeho národa a našich firem. A ve finále to nevyberou, protože část těch peněz se přelije do šedé ekonomiky.

Samozřejmě jsem ještě chtěla mluvit o... - pan ministr tady teď není - chtěla jsem mluvit o tom, jak on tady mluvil o rozpočtu, a o tom, že jsme tady strašili a jak to teď je všechno výborné a zalité sluncem. Já si to nechám, až tady bude, protože jsem se trošku včera po tom, co mě tady kontaktoval novinář, který asi jediný má přístup, redaktor Seznamu, jediný má přístup k těmto číslům, na rozdíl ode mě místopředsedkyně rozpočtového výboru a členů rozpočtového výboru, tak já počkám, až se vrátí pan ministr, a přihlásím se pak ještě jednou a znovu mu tady vyložím, jak to vidím s tím zalitým sluncem a státním rozpočtem já.

Zatím vám děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Majerová (Trikolora): Na to člověk nemusí být ekonom...

18:05 Majerová (Trikolora): Na to člověk nemusí být ekonom...

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k reakcím ekonomů na prohlášení Petra Fialy, že Češi…