V letošním roce si připomínáme 20. výročí od ničivých povodní v Praze. Lze tehdejší situaci srovnávat s energetickou krizí, která Pražany sužuje letos?
Škody na majetku ve výši 70 miliard korun, které způsobily povodně v roce 2002 lze těžko srovnávat s energetickou krizí současnosti. Tehdy jsme všichni věděli, že přírodní katastrofy patří k životu a že přichází nečekaně. Také jsme ale věděli, že za pár týdnů voda odteče a bude možné se vrátit k předchozímu životu. Za podpory pojišťoven a solidárnosti občanů se podaří opravit rozbité domy a obnovit komerční plochy.
Dnešní energetická krize je podobná v tom, že je také nečekaná, ale na rozdíl od povodně nelze prakticky odhadnout, kdy skončí. Podobnost lze spatřovat i v tom, jak jsme všichni zaskočeni tím, že nastala. Proč úředníci zodpovědní za tento resort neměli připravená náhradní řešení. Proč jejich rekce jsou tak pomalé a těžkopádné, když v okolních zemích se řešení nacházejí rychle a úspěšně.
Tehdy, podobně jako u každé mimořádné události, došlo k selhání některých složek. V čem selhaly instituce zajišťující energie, teplo, světlo a lze se z této situace nějak poučit?
Ti, kteří upozorňovali na riziko Ruska, jako obchodního partnera, byli umlčováni sociálně demokratickými politickými lobby. Se „Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak“, jako by to platilo i těch 30 let po revoluci. O potřebě diverzifikace zdrojů plynu a elektrické energie se debatovalo, ale žádné praktické kroky se nekonaly. Asi zaspaly i složky bezpečnostních služeb, protože včas nepředaly informace, abychom si při zvyšujícím napětí mezi Ruskem a Evropou naplnily zásobníky na plyn a ropu na maximum.
Bohužel celý státní aparát s vládou v čele je tvořen politiky, kteří nemají dostatek osobních zkušeností a odbornosti z komerčního prostředí, aby s razancí klíčových manažerů připravili krizové scénáře pro takovou situaci. Politika postavená na voličských slibech – na úkor státního dluhu tě budeme živit, jen když nám dáš svůj hlas – nemůže vést k hospodářské stabilitě a prosperitě.
Má Praha dostatek plynu a elektřiny pro nadcházející podzim, nebo je to strašení a utahování kohoutků na radiátorech realita?
Světové zásoby plynu jsou obrovské a jen otázkou, kdo je vytěží. Válka o Krym není ze strany Ruska válkou o nějaké kulturní dědictví. Pod Krymem jsou obrovská naleziště zemního plynu, která se od roku 2012 začala těžit ve spolupráci se společností EXXON a dalšími a Rusku hrozilo, že ztratí svůj plynový monopol dovozce do Evropy. Obrovské zásoby tzv. břidlicového plynu v okolí Doněcku zavedly ruské agresory i tam. Musíme všemi hmotnými i propagandistickými prostředky podporovat Ukrajinu, pokud ta udrží tato naleziště plynu ve svém vlivu, bude to právě ona, která zabezpečí plyn pro Evropu.
Výroba elektrické energie má mnohem širší spektrum zdrojů od jaderných bloků, přes větrné a solární elektrárny, bioplynové stanice a další. V této oblasti je to jen otázka dvou až pěti let, abychom zvládli energetickou potřebnost. Samozřejmě jen v případě, že tomu přizpůsobíme rychlost rozhodování a zákony.
Hlavní město Praha má dceřinou společnost Pražskou energetiku, ta je zodpovědná za to, aby do roku 2025 měla nasmlouvány závazné dodávky od svých stabilních obchodních partnerů. Pokud PRE zaspala, tak Pražany nic nezachrání a děsivé ceny energie na ně dopadnou plnou zdrcující vahou. Pokud vedení PRE nebude rychle a efektivně jednat, tak může být v Praze zle.
Šetřit s energiemi budeme všichni. Nečeká nás ale podobná situace jako u spotřeby vody – čím víc šetříme, tím je menší spotřeba, a proto zaplatíme více?
Všichni budeme šetřit na elektřině, protože jinak bychom museli šetřit na jídle, vzdělání dětí, cestování, a to jistě nechceme. Protože zatím HDP České republiky roste, tak roste i spotřeba elektřiny a jistě nehrozí efekt, že by cena rostla z titulu nedostatečné poptávky.
Ten, kdo by měl ale šetřit nejvíce je stát, ten tahá z peněženek občanů každý rok více a více peněz. Rozbujelá ministerstva, komise, výbory a další a další státní zaměstnanci utrácí peníze občanů. Stát by si měl dát závazek, že bude energetickou krizi na straně občana kompenzovat alespoň z poloviny úsporou vlastních nákladů a ve formě nižších daní naplní peněženky daňových poplatníků.
Je Pražan rukojmí energetických společností nebo může hledat nějaká individuální řešení a jaká?
Majitel bytu v paneláku prakticky nemá možnost ovlivnit svoji spotřebu plynu nebo elektřiny, samozřejmě kromě šetření, hledáním alternativních zdrojů, jako je fotovoltaika umístěná na střeše paneláku. Tady je skutečně jen na jeho dodavateli plynu a elektrické energie, aby pro něho nakoupil zdroje za co nejlepších podmínek.
Majitel rodinného domu může kombinovat tepelná čerpadla s různými druhy ohřevu, ale i tam nejsou tato řešení pro každého investičně dosažitelná. Návratnost zařízení je počítána v desítkách let, což vám peníze na další měsíc poplatků za služby nevydělá. Ta větší energetická řešení – lokální energetické zdroje – je třeba budovat ve spolupráci s obcí nebo městskou částí.
Pro každého Pražana je důležité, jestli bude mít na zaplacení složenek za energie. Je nějaké okamžité řešení, které by mohlo a mělo udělat město?
Nastartovat projekty na úsporu energií, spolupodílet se investičně na výstavbě energetických zdrojů pro danou lokalitu. Spolupracovat s dodavateli plynu a energií na systémech zlevnění dodávek.
Jaká řešení pomohou dlouhodobě? Můžeme se inspirovat u jiných evropských měst?
Dlouhodobé řešení je výstavba dalších bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany a současně úprava legislativy směřující k výstavbě malý reaktorů s výkony do 100 MW, které by pro poskytování elektřiny a tepla v daném regionu optimálně využívaly instalovaný výkon, bez nutnosti zdražovat elektřinu distribucí přes přenosovou soustavu.
Jaká řešení vidíte vy osobně?
Je nutné zapojení obcí a městských částí do energetické koncepce regionů. Do místních zastupitelstev musí přijít lidé s praktickými zkušenostmi, s odbornou erudicí a nikoli političtí kecálkové. O tom by měly být nadcházející podzimní komunální volby „Politici z kola ven, odborníky na jejich místa“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, Ph.D., MBA byl položen dotaz
17. listopad
Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
22:01 Vencálek (Zelení): “Žábou na prameni” jsou často právě kraje
Komentář na veřejném facebookovém profilu strany k nápadu zrušit ministerstvo školství
- 20:03 Senátor Hraba: Volební právo má být výsadou občanů země
- 18:05 Majerová (Trikolora): Na to člověk nemusí být ekonom...
- 16:02 Premiér Fiala: Naše závislost na Rusku skončila
- 14:04 Maláčová (SOCDEM): Domácí politika musí mít ZASE přednost před zahraniční
- 12:06 Piráti: Se snižováním podpory obnovitelných zdrojů nesouhlasíme
_profil_top.jpg)
