V titulku slibované řešení problémů se špatnou situací našich lesů najdete v druhé části mého článku. Nejdřív je ovšem nutné popsat a zanalyzovat celou situaci. Les dnes nemůže plnit funkci zadržování vody, protože je řídký, slunce jej může vysoušet a při sebemenší vichřici se poláme. Firmy hospodaří stylem neustálého a nekoncepčního prořezávání těžkými stroji typu harvestor, které ničí půdu. Stromy v těchto lesích jsou daleko od sebe a nejsou proto spojeny v korunách. To vede k vysychání a častější kalamitě, kdy jednotlivé stromy nejsou schopny čelit poryvům větru. Zlomí se, nebo se vyvrátí. Rovněž tomu přispívají linky, jak se říká cestám na vyvážení dřeva.

Pro Karkulku je třikrát tolik cest

Dříve se při hospodaření v lese dělaly linky po padesáti metrech. Dnes je při těžbě harvestory linka (cesta) každých 13 až18 metrů, což znamená třikrát až čtyřikrát více cest v porostu. Dříve po lince jezdil traktor vážící čtyři až pět tun. V současnosti se však po cestách pohybuje harvestor a vyvážečka mnohonásobně těžší, čímž zhutňuje cesty a vytváří koleje, které pak vodu odvádějí jako strouhy z lesa. Dalším problémem je i odvodňování zamokřených míst kvůli strojům. Prohlubují se tak strouhy podél cest a vytvářejí se nové strouhy, což má dopad na odvod vody z lesa. Dříve voda zůstávala v lesích a mokřadech. Odtud pramenily potoky a potůčky, které jsou dnes v mnohých případech vyschlé. Nemůžeme se divit, že po deštích voda z lesů rychle odtéká, což vede k povodňovým stavům. Místo napájení mokřadů, močálů a rašelinišť jsou strouhy postaveny tak, aby voda odtekla do toků a nepodmáčela plochy pro harvestory.

Už troubějí! Ale motorky na čtyřkolky

Při masivním pohybu lidí v přírodě je dnes na zvěř vyvíjen stres. Lidé se ve většině případů neumí v přírodě chovat. Někteří jsou hluční, odhazují odpadky, nebo je do přírody přímo vyvážejí, jezdí v lesích na motorkách, čtyřkolkách a někdy i auty. V neposlední řadě je problémem i venčení psů na volno. Zvěř je stresována, stahuje se v hojném počtu ze širokého okolí do klidových oblastí a hustých porostů, kde pak na malé ploše dochází ke škodám – k okusu a loupání mladých stromků. Majitelé lesů ve většině případů tyto problémy bohužel řeší vystřílením zvěře, což je pro ně ekonomičtější. Nemají totiž náklady na prostředky na zabraňování vzniku škod.

Když hnijí celé návěsy krmení

Dalším důvodem stahování zvěře jsou i řídké lesy. Kvůli cestám (linkám) v lese není zakmenění a je tak vidět na desítky metrů daleko. Zvěř pak vyhledává husté porosty, v nichž se může skrýt. Tím se opět dostáváme k problému hojného stahování zvěře na malé území. Dalším důvodem, proč tomu tak je, je i myslivecká politika Lesů ČR, čímž mám na mysli pronajímání honiteb. Třebaže je to zákonem i vyhláškami zakázané, nájemci často vyvážejí celé návěsy krmení a potravin. Ty pak v lesích hnijí a způsobují zvěři obrovské problémy. Přikrmování na vnadišti je povoleno jen se stanovenou dávkou denního krmení. Krmení potravinami jako jsou pečivo, koláče a jiné, je dokonce zakázané, což však nájemci většinou nedodržují. Všechny výše uvedené zásady však často nedodržují nájemci honiteb od Lesů České republiky. Škodlivý je též lov trofejové zvěře na naháňkách. Trofejová zvěř se má lovit individuálně. Bohužel vidina příjmu do pokladen zaslepí nejednoho hajného a jejich nadřízené. Tato politika však má obrovský negativní dopad na naše lesy i přírodu.

Už nemají sílu je zasmolit…

Kůrovec je rakovinou našich lesů, která se včas neléčila a byla podceněna. Lidé, kteří se starali o lesy, o kůrovci nic nevěděli. Jejich znalosti nebyly na odborné úrovni. V minulosti se kůrovec tak jak dnes nikdy nerozmohl, protože hajní věděli, co musí udělat, aby nezničil les. Nemoc, která se včas neléčí, zahubí. Kůrovcová kalamita byla vypěstována Národním parkem Šumava, kdy dřevo v první zóně bylo ponecháno napospas. Odtud se kůrovec nekontrolovaně šířil. Dále k tomu přispěly i suché roky, kdy stromy nemohly škůdce v počínajícím napadení zasmolit. Jak už jsem zdůraznila výše, voda, která spadne při přívalových deštích, se v lesích nezachytí a rychle odtéká. V dnešním suchu neschnou jen smrky napadené kůrovcem, ale i borovice, modříny, břízy a další. Pokud nebudeme sázet stromy, tak se problém nevyřeší.

Ubyla práce, přibylo rabování

Lesní hospodaření dávalo práci v daném regionu. Byly těžební skupiny po dvou až třech lidech s pilou, traktorista na stahování, další člověk s pilou na skládce atd… Na každém polesí pracovalo několik skupin. V dnešní době tuto činnost zastoupí několik velkých firem. Práce lidí se nahradila harvestorem, který ve dvou až třech lidech dokáže vytěžit množství, které se dříve těžilo v polesí celý rok. Zda se tohle může ještě nazývat těžbou, nechám na úsudku každého z nás. Pole mého názoru dochází přímo k rabování lesů. Kam mizí dřevo z našich lesů? Kdo je zodpovědný za stav našich lesů?

Řešením je prořezávání bez těžké techniky

Navrhuji řešení. Prořezávání hustého porostu (náletů) a stromů napadených škůdci by se mělo provádět šetrněji, a to sice bez těžké techniky, ale motorovými pilami, traktory, nebo koňmi. V porostu nebude tolik širokých cest, čímž vznikne větší hustota. Stromy pak budou moci hlouběji zakořenit a dojde k menšímu utužení půdy. Zlepší se vsakování vody a bude možné rychleji reagovat na případné škůdce (nečekat, až bude mít čas přijet harvestor). Mýtní těžbu je možné i nadále provádět harvestory, ale klest a ostatní dřevní odpad by bylo třeba zafrézovat do půdy a neodvážet z lesa do tepláren. Zlepší se tím vsakování vody a humus se dostane do půdy. Bude nutné obnovit mokřady, tůně, rašeliniště a svést vodu tam, kde se může zasakovat, ne tedy jako dosud do příkopů a nejkratší cestou ven z lesa. Je třeba udržovat les hustý, aby jej nemohlo vysušovat slunce.

Pamatujete na keře a byliny na okrajích lesů?

Pouhá myšlenka o možnosti u nás pěstovat cedry je nesmysl. Cedr má spousty negativ, která neumožňují jeho pěstování. Střídání teplot v režimu zima a léto jsou pro něj likvidující. Vyžaduje velkou zálivku, nesnáší přemokření kořenů a vápennou půdu. Skladbu lesa musíme proto přizpůsobit lokálním druhům. Je dobré snažit se o smíšený les, který bude plnit všechny funkce. Je vhodné využít krycí, plodonosné, meliorační a další dřeviny. Na okrajích lesů chybí křovinné a bylinné patro, je třeba obnovit původní stav. Nájem honiteb by měly provádět myslivecké spolky, a ne jednotlivci nebo firmy. Počet členů ve spolku by měl být následující. Na každých započatých sto hektarů by měl připadat jeden člen. Například honitba o 540 hektarech by měla šest členů. Mysliveckého hospodáře ať určí majitel honitby. Honitby Lesů ČR by se pronajímat neměly. Myslivost by se měla provozovat v režii Lesů ČR, tj. prodávat poplatkové lovy. Tím se zajistí stavy zvěře na únosné míře.

Vytvořme strategické sklady dřeva

Dřevo z kůrovcové kalamity je vhodné zpracovat, nařezat a dát usušené do skladů. Pojďme omezit levné vývozy dřeva do zahraničí. Lépe je dřevo uchovat ve skladu pro případnou potřebu při nedostatku, než nyní velmi levně vyvážet a za několik let jej draze kupovat z ciziny zpět. Jízda po lesích a lesních komunikacích by se měla postihovat vyššími tresty a pokutami, což se týká i majitelů volně pobíhajících psů. Vážit si musíme všech lesů a živočichů, udržovat a chránit. Jde o naše národní bohatství, abychom měli co předat našim potomkům, tak jako naši dědové pěstovali lesy a život v nich pro nás.