Na základě diskuse a připomínek doplňuji, upřesňuji a opravuji svůj právní názor na vyhlášení nouzového stavu vyhlášeného vládou na základě žádosti hejtmanů, uvedený ve svém původním příspěvku (s tím, že mantra mého právního názoru, že se nejednalo o protiústavní krok se nemění) takto:

1) Krok hejtmanů, žádost o vyhlášení nouzového stavu (dle zákona o krizovém řízení č. 240/2000 Sb.  § 3 (5) Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu....) je právně nezpochybnitelný.

Pokud každý jednotlivý hejtman dospěl k názoru, že není možné odvrátit ohrožení dle dikce zákona, byla jeho neprodlená žádost vládě o  vyhlášení nouzového stavu na území jeho kraje nejen možná, ale byla ze zákona jeho povinností. Hejtman nežádal o prodloužení celostátního NS, jehož prodloužení předtím neschválila Sněmovna, ale o vyhlášení nového NS, platného pouze a jenom na území jeho kraje.

2) Vláda na základě každé jednotlivé žádosti měla právo vyhlásit NS  (dle ústavního zákona o bezpečnosti státu č. 110/1998 Sb. čl. 5 (1) Vláda může vyhlásit nouzový stav...), protože se nejednalo o celostátní NS, jehož prodloužení předtím neschválila Sněmovna, ale o NS na zcela jiném půdorysu, jen pro konkrétní kraj na základě žádosti konkrétního hejtmana.

To, že vláda namísto toho, aby vyhlásila 14 samostatných NS na území 14 samostatných krajů na základě 14 samostatných žádostí hejtmanů, ale namísto toho sloučila 14 krajů v jednu republiku a vyhlásila jeden NS pro celou republiku, je její velká hloupost pro argumentaci odlišnosti tohoto nového NS, ale podstatu toho , že se ve skutečnosti jedná o 14 nových (krajských) NS pro 14 krajů to dle mého nemění a nerozbíjí. 

3) Sněmovna může před uplynutím doby vyhlášení na 14 dní rozhodnout tento NS zrušit ((3) Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.).

Závěr: Nouzový stav vyhlášený vládou na základě žádosti 14 hejtmanů (včetně primátora Prahy) nebyl vyhlášen protiústavně, neboť se ve skutečnosti jednalo o 14 nových NS vyhlášených na území 14 krajů. Žádosti hejtmanů a jiný půdorys žádostí na rozdíl od předchozího NS (nikoli republika, ale jednotlivé kraje) jsou důvodem, proč se jedná o ústavně souladné vyhlášení nového NS nikoli neústavní prodloužení starého NS.