Děkuji, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Současná koronavirová situace odhalila problém, se kterým se v ČR potýkáme už dlouhou dobu a to absenci strukturovaných kvalitních dat. Navíc tato data nejsou dostatečně kvalifikovaně zpracovávána, pokud je příslušné instituce mají k dispozici, často nedochází k jejich transparentnímu zveřejňování. Jednotlivá ministerstva opakovaně přicházejí s návrhy zákonů a opatření, které jsou založeny spíše na dojmech, než na pojmech. S výsledky takto nekvalitních analýz a materiálů se tady v Senátu potýkáme bohužel až příliš často.

Téma sběru a zpracování dat je mi docela blízké, protože jsem ve svém výzkumu už od 70. let intenzivně využíval aplikovanou statistiku, později se věnoval zejména analýze a modelování složitých časových řad. Často jsem přitom využíval také teorii chaosu, ostatně někteří moji bývalí kolegové mě podezírají z toho, že právě znalost chaosu byla tou hlavní inspirací pro můj vstup do politiky.

S poměrně dramatickým střetem pojmů a dojmů jsem se pak setkal při svém nástupu do funkce předsedy Akademie věd v roce 2009, kdy zcela účelové ignorování relevantních dat ze strany části tehdejší politické reprezentace vedlo takřka k likvidaci této významné české vědecké instituce.

Zmiňuji to proto, že mi tehdejší problémy v něčem připomínají současnou situaci. Nedostatek relevantních dat nebo v horším případě ignorování výsledku kvalifikovaných analýz, které může mít vážné následky. Nedostatek dat a informací se tedy jeví jako značný problém i v současné době. Podle čeho se má odborná veřejnost i my politici kompetentně rozhodovat? Stále slyšíme o sběru nejrůznějších údajů, ale většinou nevíme nic o kvalifikovaných analýzách těchto dat, ani o jejich konkrétních výstupech. Výsledkem je pak třeba sled protichůdných opatření, kdy vláda jeden týden zvyšuje ošetřovné, aby druhý týden připravovala jeho snížení. A po nás senátorech pak chce, abychom jim to ve stavu legislativní nouze obratem schválili. Na uvedenou situaci zareagovala v minulých týdnech řada odborníků, kteří chtěli se získanými daty kvalifikovaně pracovat a přispět tak k efektivnějšímu boji s koronavirem. Ze strany státních institucí jim to často nebylo umožněno někdy, jak jsme registrovali i za cenu jejich vyhazovu z expertního jednání. V Poslanecké sněmovně pak vládní koalice odmítla požadavek na zveřejnění informací o testování na koronavirus. A právě přitom na základě takovýchto dat by bylo možné určitě zlepšovat třeba kvalitu epidemiologických modelů. V současné době chybí data nejen již zmíněným analytikům, ale také samotným hygienikům a nemocnicím. Když budu citovat nedávný výrok hlavního epidemiologa IKEMu, dr. Petra Smejkala, cituji: „Vůbec nevíme, co se kde děje. Když mám schválit třeba překlad pacienta z Chebu, tak nevím, jak to tam vypadá. To se dozvídám až z médií.“ Konec citátu. Inspiraci k transparentní práci s daty přitom můžeme najít i v blízkém zahraničí. Anonymizovaná data poskytují například Slovensko, Rakousko i Německo. Nepochybně dalším vážným problémem je informovanost starostů a místních samospráv o nakažených koronavirem. Ale k tomu tady možná řeknou povolanější. Bez analýz a faktů tedy zde zůstává nepřiměřeně velký prostor pro smyšlenky, účelová tvrzení, kličkování a prosazování parciálních zájmů. Hlavně je to ideální prostředí pro strašení lidí tím, co se komu zrovna hodí. Domnívám se proto, že je nejvyšší čas vyzvat vládu ČR, aby nejen v zájmu co nejefektivnějšího boje proti koronaviru dala k dispozici dostupná anonymizovaná data a pro zvýšení efektivity v rozhodování v dlouhodobém výhledu, a to se netýká jenom boje s koronavirem, začala systematicky využívat datových analýz či hodnocení dopadů regulace, tzv. RIA. Řečeno sportovní terminologií. Jsme v poločase, ve kterém jsme se dokázali ubránit náporu soupeře. S koronavirem a jeho následky na zdraví a ekonomiku se ale zcela jistě budeme muset potýkat ještě dlouhou dobu. A abychom z celého zápasu vzešli vítězně, musíme být na tento druhý poločas připraveni co nejlépe. Bez efektivního a transparentního využití kvalitních dat to ale půjde jen velmi těžko. Z těchto důvodů máte před sebou senátní usnesení, ve kterém bychom konstatovali, že vláda dlouhodobě koncepčně nepracuje s relevantními daty a do dnešního dne nepředložila podrobnou analýzu vývoje epidemie covid-19. Následně vládu vyzýváme, aby začala existující data lépe využívat a zapracovala je do svých strategických plánů, a o těchto plánech jasně a srozumitelně informovala veřejnost. Zároveň bychom po vládě vyžadovali, aby nám předložila analýzu šíření epidemie a dopadů přijatých vládních opatření. Podobný dokument prý existuje, takže věřím, že bychom jej do konce května mohli získat. A nakonec bychom také měli myslet na zvýšení efektivity vládnutí nejen v souvislosti s koronavirem, a vyzvat vládu, aby více využívala nástroje jako jsou datové analýzy a hodnocení dopadu regulace, tedy metodu RIA.

Na závěr mi kolegyně a kolegové dovolte požádat o podporu tohoto usnesení. Konstatuji, že včera to jednomyslně schválil výbor pro vzdělávání a dnes výraznou většinou také výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Obsah usnesení má zároveň plnou podporu řady expertů i odborníků třeba z iniciativy KoroNERV-20. Schválením tohoto usnesení bychom vyslali k veřejnosti jasný signál, že nám záleží na otevřeném přístupu k informacím a zodpovědném rozhodování. V současné situaci je více než jindy patrné, že právě těmito atributy se odlišujeme od nedemokratických režimů. A myslím, že snad všichni tady si přejeme, aby to tak zůstalo i nadále. Prosím vás o podporu tohoto usnesení a děkuji vám za pozornost.