Vážený pane předsedající, vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, pane guvernére, dámy a pánové, mluvíme o centrální bance v dobách, kdy centrální banku velmi potřebujeme.

Chtěl jsem připomenout jenom dvě okolnosti, které by nás měly vést k velké bdělosti, a protože víme, že v centrální bance sedí lidé informovaní, tak jsem to tady jen chtěl říci nahlas a připomenout, osvěžit měsíc starou zprávu.

Andrej Babiš, předseda vlády, která sem dnes přináší obhajovat změnu tohoto zákona o centrální bance, po setkání s Milošem Zemanem vystoupil s tím, že by ČNB měla přispívat do státního rozpočtu. Je to měsíc stará informace. Čili vláda, která nám sem přináší tuto změnu zákona, je úplně stejná vláda v čele s premiérem Babišem, který navrhoval úplně změnit pojetí centrální banky tak, jak ji vnímáme. To je věc, kterou musíme mít před očima, když posuzujeme změny v zákoně tak, jak o nich dnes tady přemýšlíme. Někteří totiž začali upozorňovat na to, že přestože je pochopitelné, že v době krize, které dnes čelíme, obrovského zadlužování ČR, které tato vláda rozjela, právě nezávislost centrální banky je jednou z velmi důležitých podmínek pro to, aby tato krize měla nějakého kapitána, který hlídá a plní zákon a poslání v duchu, jak ho tady před chvilkou pan guvernér připomněl. Proto, pane guvernére, máte naši plnou podporu. Vím, že jste tady na ten nápad, který přišel, opakuji, po setkání předsedy vlády s prezidentem republiky, reagoval velmi jednoznačně. Ale já bych pro pamětníky chtěl připomenout, že to není zdaleka první střet o centrální banku v novodobé české historii. Měli bychom proto být kdykoli velmi pozorní k tomu, když se mění zákon o centrální bance, protože se může stát, že by nám mohlo utéct něco důležitého a podstatného. Je to přeci prezident republiky, kdo navrhuje členy toho boardu, rady centrální banky. Má přímý vliv na to, jak se tam také uvažuje a jaký typ osobností se tam generuje. Je v zájmu ČR, aby se tam generovali nejen ti, kteří uvažují jako současný prezident, ale aby tam bylo celé názorové spektrum, aby tam bylo více generací zastoupeno, aby tam bylo více specializací.

Chtěl jsem proto reagovat i na to, co tady před chvilkou pan guvernér komentoval, a to jsou otázky nákupu čínských dluhopisů. Já jsem velmi rád, že z Čínské lidové republiky ta expozice naší banky není velká. Ale chtěl jsem pana guvernéra vyzvat k ještě větší obezřetnosti, protože jak dobře víme, celý projekt Pás a stezka, který nám tady tak velkoryse a nadšeně někteří prosazovali, je veden především snahou Čínské lidové republiky ty obrovské zásoby nebo nadprodukci, kterou u sebe má, vrhnout na světové trhy a vytvořit si odbytiště, která budou provázána nejen z hlediska infrastruktury, ale také vstřícných režimů, které budou v duchu spolupráce, kterou navrhují z Pekingu podepisovat jedné vládě za druhou, ochotni nakupovat levné, laciné výdobytky čínské ekonomiky. Tady musíme upozornit pana guvernéra, ale i vládu, že on ten koncept spolupráce s Čínskou lidovou republikou se skutečně dostává do úplně jiného světla. Byli bychom špatnými členy parlamentu, jehož úkolem je také dávat vládě zpětnou vazbu a kontrolovat ji, kdybychom neupozornili na jednu důležitou věc. Z toho slavného formátu 17+1 už je dnes formát 16+1. Možná že bychom měli být přesnější a ten formát od začátku nazývat pravým jménem 1+17, nyní tedy 1+16.