Vážený pane předsedo, dámy a pánové.

Už jste slyšeli pana navrhovatele, který řekl, proč je nutné z pohledu přinejmenším medicínského schválit tento návrh zákona. Hlavním cílem tohoto návrhu je prodloužit platnost a účinnost podstatných částí pandemického zákona, jak mu tedy přezdíváme, pro zajištění opravdu efektivních protiepidemických nástrojů pro to, abychom tuto epidemii i v této fázi zvládli, proto je navrhováno prodloužení platnosti a účinnosti z 28. února 2022 do 30. listopadu 2022.

V tomto návrhu zákona, novelizovaném v Poslanecké sněmovně, byla odstraněna prakticky většina, nebo téměř všechny zákazy, všude je to přeformulováno na omezení a stanovení podmínek. Zůstaly zákazy jen v případě zákazu návštěv ve zdravotnických zařízeních, v seniorských domech a ve věznicích. To jsou zákazy, které jsou běžně užívány léta např. při chřipkových epidemiích. Nemyslím si, že je to nějaké zásadní omezení práv občanů, protože ten důvod tohoto zákazu je daleko větší, zamezit šíření epidemie a těžkým průběhům onemocnění.

Chci říci, že už ten původní pandemický zákon, tak jak byl nález Ústavního soudu, nebyl v rozporu s Ústavou ČR, ani tato novela, tento návrh tak není, dokonce ani ta procedura přijetí v legislativní nouzi nebyla shledána protiústavní.

Co již také bylo panem navrhovatelem řečeno, rozdíl podstatný je v tom, že pokud tento pandemický zákon nebudeme mít v rukou jako jakousi zbraň, armamentarium, k řešení epidemie, zůstane k dispozici pouze nouzový stav. Ten je daleko striktnější, je vyhlašován vládou, až sekundárně může být zrušen Poslaneckou sněmovnou, kdežto tento zákon pandemický je schvalován a vyhlašován primárně sněmovnou. Takže i ten prvek kontroly parlamentem je podstatně vyšší u tohoto typu zákona. Jak již bylo zmíněno, ČR má výbornou krizovou legislativu, která v době, kdy vznikala, v roce 2020, 2021, nezohledňovala, protože tvůrci nevěděli vznik pandemie, ať už jakéhokoli typu, virové, bakteriální, všechny tyto zákony i zákon o ochraně veřejného zdraví, řeší lokální epidemie. Tyto zákony umožňují prakticky maximální restrikce, vč. úplného uzavření jednotlivých restaurací, dětských táborů, hotelů a tak dále. Podobně je to ve většině států Evropy, které taky nebyly na toto nachystány. Strašně důležité je to, co bylo zmíněno, skutečně v řádném legislativním procesu, v rámci ať už zákona o ochraně veřejného zdraví, jak zmínil pan ministr, nebo případně tzv. krizového zákona, nachystat v normálním procesu se všemi oponentními názory, s rozsáhlou diskusí, opravdu funkční zákon, který bude nápomocen řešit případné další epidemie. Ono se to už nestalo 100 let prakticky, poslední takovou pandemií byla pandemie španělské chřipky. Od té doby naštěstí to byly vždycky lokální epidemie, třeba závažnějších, smrtnějších onemocnění, jako ebola, ale které byly řešitelné úplně jinými nástroji.

Velkou oponenturu, velké názory negativní vyvolalo i nařizování izolace nebo karanténních opatření pomocí vzdálených prostředků, tedy telefonů, SMS. Proto byla tato část také novelizovaná poslaneckými pozměňovacími návrhy, zcela úplně vypadla naprosto předtím ne úplně dobře definovaná tzv. pověřená osoba. Byla odstraněna fikce doručení. Naopak byla vložena fikce ukončení. Tento zákon zmocňuje ministerstvo zdravotnictví vyhláškou přesně popsat způsob tohoto vzdáleného vyhlašování pro jednotlivé občany, ať už karantény nebo izolace. Myslím si, že v krátké době tyto podmínky vyhláškou budou přesně stanoveny, aby respektovaly jednak identifikovatelnost a jednoznačnost těchto oznámení, jednak respektovaly ochranu osobních údajů a zároveň bylo umožněno všechny tyto informace vkládat do tzv. informačního systému infekčních nemocí, který je naprosto zásadním nástrojem k analýze a řízení této pandemie.