Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, na úvod bych jen chtěla říci, že neznám důvody, proč se paní ministryně dnešního projednávání neúčastnila. Předpokládám, že jsou to nějaké závažné důvody. A proto doufám, že zde vyslala i nějaké své úředníky, kteří si nás tady vyslechnou a potom následně zprostředkovaně odpoví na dotazy, které čekám, že se tady ještě rozvinou.

Na úvod bych ráda řekla, že velmi vítám podporu rodin s malými dětmi. V současné době patří mezi nejohroženější skupiny z hlediska příjmů. Již delší dobu se jako senátorka zabývám bytovou a rodinnou politikou. Jako předsedkyně podvýboru pro bydlení jsem velmi ráda, že tento zákon přináší pozitivní změny jak v oblasti podpory rodičů s dětmi, tak v oblasti podpory bydlení. Nicméně je potřeba podotknout, že pokud se chystá takto významná úprava po několika letech beze změny, měli bychom myslet na všechny. Tato navržená úprava, jak zaznělo, není spravedlivá pro 70 000 rodin, které na tyto rodičovské příspěvky již nedosáhnou. Proto zde podporuji zmiňovaný pozměňovací návrh.

O způsobu provedení navýšení rodičovského příspěvku se diskutovalo mnohé měsíce, kdy médii byly vypouštěny různé protichůdné zprávy a rodiče tak byli vystaveni velké právní nejistotě, zda a za jakých podmínek jim bude příspěvek vůbec navýšen. Extrémně nezodpovědné mi přijde, že vláda tak dlouho nebyla schopna domluvit se jednoznačně na úpravě. Nahrála tak různým spekulacím s délkou čerpání rodičovského příspěvku. Nelze se divit rodičům, kteří si prodlužovali délku čerpání rodičovského příspěvku, aby dosáhli na jeho případné navýšení. Přesto, že by se za normálních okolností například rozhodli pro jeho dřívější vyčerpání.

To téma, kterým se tady chci zabývat, které s tím souvisí, tak je práce úřadu práce s vyplácením těchto příspěvků. Jsem přesvědčena, že tím, že se vláda nebyla schopna dlouho domluvit, tak docházelo k nadměrnému zatěžování úřadu práce, což mohu prokázat zejména prací v Praze, kde byly velké problémy, co se týká opožděného vyplácení těchto příspěvků, velké fronty apod.

Paní ministryně v březnu na Twitter napsala, cituji: "Skvělá zpráva, důchody stoupnou v příštím roce o 900 Kč, rodičovský příspěvek se zvýší na 300 pro nově narozené děti od 1. 1. 2020. Na neplatiče výživného čekají tvrdší tresty od stejného data a zálohované výživné bude od 1. 1. 2021." Ale nakonec bylo pak všechno jinak. Zvolené kritérium, tedy podmínit navýšení rodičovského příspěvku čerpáním rodičovského příspěvku ke dni nabytí účinnosti novely zákona o státní sociální podpoře právě vylučuje těch zmiňovaných 20 % rodičů do čtyř let. Jak tady zaznělo, v roce 2017 ale třeba při zvyšování rodičovského příspěvku pro vícerčata přiznala vláda valorizaci všem rodičům. Podle mého názoru se jedná o diskriminaci těch rodičů, kteří ukončili čerpání rodičovského příspěvku dříve, přičemž to, že to bylo dříve, mohlo být také z existenčních důvodů, tedy z nutnosti vrátit se do práce. A je to právě příklad matek samoživitelek, které skutečně byly nuceny tyto rodičovské příspěvky čerpat dříve, než si mohla jejich sociální situace dovolit. Mohlo to být samozřejmě i naopak, to přiznávám, protože v dnešní době si lze k rodičovskému příspěvku přivydělávat, či mít příjem jako živnostník. Často si naopak rodič, který pracuje jako OSVČ, čerpání rodičovského příspěvku prodlouží, protože je to prostě výhodné z hlediska daní. Takže těch pohledů je tam více.

V oblasti dávek na bydlení je třeba myslet na to, že v současné době probíhají v rámci ministerstva diskuse ohledně komplexní úpravy. A řekněme to rovnou, o možnosti sloučení obou dávek. Tedy jak příspěvku na bydlení, tak doplatku na bydlení. A mně přijde nesystémové upravovat nyní příspěvek na bydlení ve chvíli, kdy je možné, že k dalším, a to značným úpravám dojde záhy poté. To zvyšuje mé velké obavy právě z dopadu na fungování úřadu práce, na řádné a včasné vyplácení dávek. Situací úřadu práce v hlavním městě Praze se zabývám dlouho. Zároveň jako starostka Prahy 10 vím, že právě největší problém bývá s vyplácením nejen sociálních dávek, ale i s chodem samostatných úřadů. Situace je v některých městských částech, nebojím se nazvat tristní. Několikahodinové fronty, několikaměsíční zpožděné posílání nejen rodičovských příspěvků, tak i dávek na bydlení. Znám desítky případů, kdy zejména buď samoživitelky s malými dětmi nebo osamělí senioři se skutečně dostávají do nouze, protože dostávají tyto dávky, na které mají nárok od státu, s několikaměsíčním zpožděním.

Nechala jsem si ještě zpracovat nebo zpracovala jsem si vlastní analýzu, jak jsou úřady práce vstřícné vůči svým klientům. Obvolali jsme všech 206 úřadů práce a zjistili jsme, že největším problémem, s kterým se úřady práce potýkají, je nedostatek zaměstnanců, nedostatečná komunikace, neinformovanost. Na 46 % pracovišť se nedovoláte na první pokus. Volali jsme v úřední den jak dopoledne, tak odpoledne. 64 % pracovišť úřadu práce nemá k dispozici na chodbách pro klienty vodu. Pouhých 15 % má k dispozici přebalovací pult a 19 % dětský koutek. A pouze jedno pracoviště v celé ČR má vyhrazeno místo na kojení.

Ráda bych tímto prostřednictvím předsedajícího se paní ministryně zeptala, jaké systémové kroky udělá paní ministryně pro to, aby tato novela a případně další nedostala úřady práce do dalších potíží, respektive do potíží lidi, kteří mnohdy ne vlastní vinou jsou závislí na této podpoře tím, že vychovávají děti a nemohou plně pracovat a vydělávat. Děkuji.