Dobré dopoledne, pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně.

Já bych chtěla zareagovat na slova předkladatelky, kterými provázela tento tisk. Chci říct na úvod, že se s ní určitě shodnu v tom, že systém vyplácení sociálních dávek není nastaven správně. A chci tady upozornit, že pokud opravdu ho chceme správně udělat, tak je potřeba přijmout skutečně systémové změny. A ty systémové změny musí být zastřešeny zákonem o sociálním bydlení. A bohužel pokud nebudeme mít toto řešení, tak nikdy ten systém správně nenastavíme.

Já si tady neodpustím poznámku, že zákon o sociálním bydlení je v nedohlednu, ač je součástí Programového prohlášení vlády. Takže to bych ráda, aby tady zaznělo.

Musím ještě okomentovat, vy jste o tom, paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedy, mluvila o tzv. mýtech. Mýty, které provázejí ty stravenky. Já za sebe musím říct, že jsem opakovaně několikrát osobně navštívila několik vyloučených lokalit. Mluvila jsem s řadou příjemců této dávky. Jsou to různé rodiny, jsou to i rodiny s dětmi, často různě postiženými. Jsou to osamělí lidé. A to, co tady poslankyně nazvala mýtem, tak moje reálná zkušenost z rozhovorů s těmi lidmi tam, kde žijí, to není.

A tady bych chtěla okomentovat prodej stravenek.Tam je potřeba říct, že mnohdy bydlí v menších městech, malých vesnicích, kde není možné nakoupit, nebo je tam jenom jeden nějaký obchod, a ona má dvě varianty. Buď tam půjde a ten obchodník jí skutečně nabídne, že za tu stokorunu může nakoupit jenom v hodnotě – a slyšela jsem – i 50 Kč. Anebo ona ze svých peněz vezme ty tři děti a pojede do většího města, kde je supermarket, kde jí to za tu stovku prodají. Ale těch 50 Kč utratí za dopravu.

Takže to jenom chci říct, že to není mýtus. A další problém, proč se stravenky prodávají takhle pod cenou, je to, že ostatní sociální dávky, které člověk v nouzi pobírá, jsou rozděleny do několika výplat v rámci jednoho měsíce. A ta matka na začátku měsíce tou stravenkou nezaplatí dětem obědy. Další dávky jí přijdou v následných dnech. Takže moje osobní zkušenost je, že vyplácení sociálních dávek pomocí stravenek je špatně. A to bychom se vrátili na začátek, kde už jsem já tady vystupovala. A za mě by skutečně bylo nejlepší – a to teď tady nebudu navrhovat, ale považuji to za podstatné říct, že předtím, jak to bylo nastaveno, tak to daleko víc fungovalo. A úřady práce samy mohly rozhodnout, komu stravenky vyplatí, nebo ne. A ten plošný systém vyplácení nepovažuji za správné řešení.

Ráda bych tady paní poslankyni požádala o data, o kterých mluvila, že úřad práce to považuje za efektivní. Já jsem několikrát jednala s generální ředitelkou úřadu práce z úřadu práce ve svém obvodu v Praze 10, a já jsem ta data doteď nedostala. Tak bych chtěla o ně poprosit. A zároveň na závěr bych chtěla tady vyjádřit velkou podporu, abychom šli do podrobné rozpravy a skutečně jsme opravili tu povinnost, tu chybu, která nastala v Poslanecké sněmovně, že by měla být povinnost vyplácení v hotovosti. Jen, abyste měli představu, to by šlo skutečně o desítky tisíc poskytnutých dávek. A takové, jaké já mám zkušenosti z úřadu práce u nás na Praze 10, tak země opravdu oslovuje desítky občanů s tím problémem, že úřad práce nestíhá včas vyplácet dávky svým klientům.

Příklad, kdy osamělí senioři potřebují dávku na bydlení, příspěvek na bydlení, a nedostanou ho tři měsíce. A přijdou za mnou, že nájem zaplatit musí, a žijí s tisícikorunou tři měsíce. To není možné. Pokud bychom to neopravili, tak nápor na úřady práce bude tak obrovský, že si to ani ti pracovníci neumějí představit. Tak bych tady chtěla poprosit, abychom to pustili do podrobné rozpravy. Děkuji.