Zatímco ve Sněmovně nebyl problém uspořádat debatu k Istanbulské úmluvě v největších prostorách a se vší důstojností, v Senátu se Výbor pro sociální politiku zalekl a spolupořádání konference s reprezentativním obsazením nepodpořil (a to ji pořádá 30. 5. místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer!).

Co se děje kolem schvalování akcí, je pro mě nepochopitelné. Nejhorší je, když zásadní dokumenty, které zasáhnou rodiny, společnost, legislativu i judikaturu, stát přijme potichu a bez projednání na veřejnosti.

To je nějaký nový politický styl? Utíkat od důležitých debat, namísto aby se podporovaly?