Chci prosadit, aby lidé na vinařských stezkách a venkově mohli před jízdou na kole požít menší množství alkoholu, aniž by byli vystaveni hrozbě pokuty řádově v tisících korun.

Odmítám kritiku předloženého návrhu ve smyslu podněcování k alkoholismu a nezodpovědnosti za řídítky jízdních kol. Návrh nijak nemění postup a postih vůči viníkovi dopravní nehody. Pouze umožňuje zodpovědnému cyklistovi požít menší množství alkoholu bez rizika horentních pokut.

Lidé, kteří se opíjí a následně ohrožují na silnicích sebe i své okolí, budou pít bez ohledu na zákony, jak se tomu děje již dnes. To, že zákonem povolíme jedno, dvě piva či sklenky vína neznamená, že budeme mít silnice plné opilých cyklistů.

Návrh zákona uvádí mírnou toleranci alkoholu u cyklistů, kteří jedou sami, tedy nevezou dítě a pohybují se výhradně na cyklostezkách, místních, účelových komunikacích či silnicích třetí třídy. Tolerance je stanovena v maximální míře 0,8 promile alkoholu v krvi, dle vzoru Rakouské republiky. A zároveň se navrhuje zmírnění výše pokuty při přestupku požití alkoholu v nižší sazbě do maximální výše 500 Kč.

Jízda na kole do venkovské hospůdky či vinného sklípku je naší historickou tradicí. Na venkově odjakživa nejezdila a nejezdí místní hromadná doprava, ani taxi služba. Zodpovědný slušný člověk nechá doma automobil a jede do hospůdky na kole.

Nulová tolerance alkoholu při řízení motorového vozidla má své jednoznačné opodstatnění. Je však otázkou, zda v tomto smyslu neměříme cyklistu s řidičem motorového vozu jako komára vůči slonovi?