Online platformy nabízejí efektivní komunikační kanál, který má vysoký dosah a nízké finanční náklady. Nesmíme však podcenit jejich rizika, která pro demokracii představují šířením dezinformací a politickou manipulací skrze využívání osobních údajů. V reakci na tato rizika jsme v Evropském parlamentu na konci února odhlasovali vyjednávací pozici k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a cílení politické reklamy. Ve své pozici prosazujeme pravidla pro transparentnější volby, které budou odolné proti zásahům a manipulaci. Opět zde platí princip, že to, co je nezákonné offline, by mělo být nezákonné také online.

Skandál se zneužitím soukromých dat firmou Cambridge Analytica rozpoutal v Evropě debatu nad nutností revize stávajících pravidel pro politickou reklamu a ochranu soukromých údajů. Společnost zneužila miliony osobních údajů uživatelů Facebooku k mikrocílení na voliče během kampaně Donalda Trumpa. Přesného zacílení na voliče dosáhla mimo jiné segmentací voličů dle osobnostních znaků, tzv. model OCEAN. Pro příklad ale nemusíme zacházet až do USA. S metodou mikrocílení máme zkušenosti i v Evropě. Byla například hojně využívána stranou UKIP, když oslovovala konkrétní skupiny obyvatel ve snaze získat podporu pro odchod Spojeného království z EU.

Evropská komise reagovala na novou výzvu v roce 2018 představením samoregulačního Kodexu zásad boje proti dezinformacím, ke kterému se k červnu 2022 připojilo 34 signatářů (např. Facebook, Google, Twitter nebo Seznam). Nejedná se však o právně závazný dokument. Osobní údaje jsou sice v EU chráněny v rámci GDPR nebo nařízení eDirective, ale neobsahují specifická opatření pro využívání údajů pro politickou reklamu, především mikrocílení. Návrh nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy tak doplňuje evropský regulační rámec v kombinaci s Aktem o digitálních službách, GDPR nebo nadcházejícím Aktem o umělé inteligenci.

Přijatá pozice Evropského parlamentu pro vyjednávání s Radou nastavuje jasná pravidla pro politickou reklamu a její transparentnost. Jedním z nich je přísné omezení pro použití osobních údajů v období 60 dnů před volbami nebo referendem pouze na místo pobytu a jazyky, kterými občané hovoří. Poskytovatelé reklamy budou celkově smět využívat pouze ty osobní údaje, které byly výslovně poskytnuty pro politickou reklamu. Mělo by také dojít k usnadnění získání informací o tom, kdo politickou reklamu financuje, kdo je její zadavatel, jaké byly použity údaje a jakými způsoby. Občanům, úřadům a novinářům by se tak mělo zpřístupnit větší množství informací s cílem posílit transparentnost.

Politická reklama je formou politické komunikace a jako taková je chráněna svobodou slova. Toto právo však není absolutní a rozhodně končí u úmyslné manipulace s voliči. Každý občan má právo získávat objektivní informace, utvářet si názory, činit politická rozhodnutí, právo na spravedlivé a rovné zacházení a právo nebýt manipulován.

Právě proto potřebuje mít jasná pravidla. Nařízení by mělo být vyjednáno v trialogu se členskými státy před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024.