Šrámek (Svobodní): EU jede zase pecky – Istanbulská úmluva a Dublin IV | ParlamentniListy.cz

Stále nemáme vládu, ale už se nám rýsuje s novým comebackem soudruhů, kteří byli dostatečně trpěliví a počkali si, až zakuklení soudruzi s estébáckou minulostí nastolí ten pravý korporátní fašismus…

ALE…! Odehrává se něco dalšího za kulisami, v zájmu „našeho dobra“… O čem je „to“ pro „naše dobro“?

V EU probíhají jednání o dvou zásadních oblastech. Obě mají opět omezit suverenitu jednotlivých států na vlastní legislativu ohledně práv občanů. Prostě to zařídíme, abyste „pro vaše dobro“ nemohli vzdorovat a abychom vykročili společnou levou nohou směrem k lepším zítřkům.

Dublin IV

Führerin Merkel otevřela hranice všem migrantům a porušila tak pravidla samotné EU o migraci a kontrole vnějších hranic. Nic se ale nestalo; žádné obvinění, žádný proces, protože šlo o týrané a válkou zmítané lidi, kteří vypadajíce na 30 let věku a více, byli stále dětmi do 15 let, bez doprovodu rodičů. A uprchlíky byly zejména osoby mužského pohlaví. Stačilo k tomu jejich prohlášení, že utíkali tak rychle, že nemají ani cestovní doklady.

Tato „Willkommenspolitik“ ovšem způsobila, že se do Německa pašovalo a pašovalo tolik lidí, že už to v Německu přestali zvládat, stejně jako v Řecku a Itálii, kam každý den neziskovkový námořní shuttle dopravoval tisíce a tisíce subsaharských Afričanů z Libye, Egypta, blízkého a dálného východu. Nelogika? Nikoli. Stačilo by přece opět jen prohlášení, ne?

A tak Führerin Merkel začala volat o potřebě být solidární a skrze kvóty se podělit o raketové inženýry, lékaře a odborné pracovníky. Jenže to narazila, zejména u obyvatel (a částečně i politické reprezentace) zemí V4, které jaksi vnímají, že její politika otevřených dveří v sobě skrývá veliké problémy s nárůstem těžké zločinnosti, jak je patrné ze Švédska, Francie, Finska, Velké Británie atp., kde se v poslední době radikalizují penisy, auta, nože a tak.

Když však posloucháte představitele EU, mainstreamová zpravodajství, přijde vám všechno správné, protože pomáhat je potřeba, o tom není pochyb. A navíc se toho chytí různé (ne)ziskovky, které jsou často podporované cizími „dobročinnými organizacemi“, konajících „dobro“ a také poměrně štědře parazitujících na státním rozpočtu (tedy na vybraných daních vlastních obyvatel). A „propagandují“ a „propagandují“, že se i Goebels červená, jaký byl vlastně břídil. Jenže internet, ta neřízená bestie, také poskytuje jiné zprávy, jiné informace, které jsou v přímém rozporu s oficiálními zdroji, proto odpor občanů bývalých postkomunistických zemí roste, neboť oni ještě neztratili pojem o totalitě a mají stále ještě čich na pokusy o okleštění svobody.

Když je však odpor V4 velmi silný a ještě více sílil a nepomáhala ani „doporučení“ typu „buď přijmete, nebo budeme pokutovat, nebo sebereme dotace“ (ať vás ani nenapadne myslet si něco o vydírání a nedemokratičnosti), daly se moudré EU mozky dohromady a začaly vymýšlet již několikátou revizi „Dublinu“.

…aneb: „Ďábel skryt je v detailu“. Dublin IV. v sobě již zahrnuje vše, proti čemu občané V4 protestují a jde vlastně ještě o mnoho dál. Tedy ne nějaké momentální kvóty, ale trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků. Dále mechanismus pokutování za neplnění „závazků“ v řádech miliónů Kč na jednoho nepřijatého uprchlíka po dobu mnoha let; přesunutí pravomocí o rozhodování o imigrační politice ze svrchovaného státu na EU a další „kulišárny“.

Istanbulská úmluva

Co je Istanbulská úmluva? Istanbulská úmluva je mezinárodní smlouva iniciovaná Radou Evropy, která zavazuje podepsané státy k postupu vůči násilí na ženách, pomocí prevence, jejich ochrany, stíhání zločinů a monitorování této kriminality. Jako mezinárodní smlouva je Istanbulská úmluva nadřazena našemu právu. Úmluva vyžaduje, aby byl zaveden trestní či jiný postih těchto činů:

fyzické týrání
psychické týrání
nebezpečné pronásledování (stalking)
sexuální násilí a znásilnění
sexuální obtěžování
vynucený sňatek
mrzačení ženského genitálu (ženská obřízka)
vynucený potrat a vynucená sterilizace

Potud by se dalo říci, že nelze nic namítat. Jen s tou výhradou, že tyto činy jsou velmi často již dávno zahrnuté do právních řádů jednotlivých členských zemí. Proč to tedy zavádět extra ještě v dalším řádu, úmluvě? Je tam něco dalšího, co by možná měla úmluva zakrýt a umně zamaskovat, a jedná o něco úplně jiného?

…aneb: „Ďábel skryt je v detailu“.Istanbulská úmluva totiž dále mimo jiné vyžaduje toto: „změnu postojů, tradičních rolí pohlaví a stereotypů, díky nimž je násilí vůči ženám akceptovatelné“.

Jak si to přeložit? Ano, tušíte správně. Je to o gender agendě, která je tak ve světě „populární“, kvůli které vznikají různé nepokoje, kvůli které se vyhazuje z práce, ze škol, jakmile se někdo odváží tvrdit, že existují jen dvě pohlaví.

V této úmluvě by totiž rodiče byli popotahováni, pokud by své děti vychovávali podle „starých a přežitých“ vzorů „muž – žena“. Dopustili by se totiž diskriminace na základě volby/určení pohlaví dítěte. Dokonce i tehdy, pokud by dítě nebylo plnoleté a způsobilé k právním úkonům.

Kam až to může vést? K tomu, že děti budou patřit státu a ten bude mít poměrně snadný přístup k tomu, jak děti rodičům „ukradnout“ a dát je na převýchovu do náhradních rodin. Ano, jestliže jste si vybavili kauzy z Norska, kde řádí sociální služba Barnevernet, která bez skrupulí a za asistence státní moci může na základě nepodložených a nedokázaných skutků „preventivně“ „ukrást děti“ biologickým rodičům (z ČR velmi známý případ paní Michalákové), tak jste to trefili.

Proto v celé EU sílí tlak na zvýhodňování pěstounské péče a sílí také tlak LQBT lobby na změnu zákonů ohledně adopcí dětí.

Proto je v úmluvě zmíněno, že: „V zájmu důsledného naplňování úmluvy vytvořit specifický monitorovací mechanismus. Skupina odborníků bude dohlížet na to, aby stát postupoval v souladu s úmluvou, a zajistí tak její dlouhodobou efektivitu.“

Těmito „odborníky“ se má stát kontrolní orgán GREVIO, vytvořený českou vládou, který by měl mít pravomoc trestat odnětím dítěte například i za to, že dítě pravdivě řekne, kým skutečně je, a ne tím, co mu do hlavy naprogramovali gender ideologové. Školní osnovy na všech stupních vzdělání už budou programovat výuku a tréninky s cílem vtělovat tuto gender ideologii nejen do myšlení dětí a mladé generace, ale i do jejich způsobu jednání, aby tak byly vykořeněny tzv. zastaralé „stereotypy“. Za stereotypy je pokládáno například to, že žena zaujímá v rodině roli matky a muž roli otce. To už je podle genderu nedovolený stereotyp, který má za následek tzv. domácí násilí. V podstatě zdravá rodina, která na těchto tzv. stereotypech funguje, je už podle nové ideologie mimo zákon. Mechanismem GREVIO bude nucena, aby tyto stereotypy vykořenila, jinak jí budou děti odňaty. Pod rouškou tzv. odstranění domácího násilí.

A to je teda pro mě mazec, kdy opravdu ztrácím toleranci k státní moci, resp. EU ještě o notný kus více! Na tom je vidět, jak mnoho se „stát“, resp. EU snaží implantovat mechanismy, které naruší chápání po tisíciletí funkční vzor fungování společnosti systémem, který nikdy nebyl vyzkoušen a lze jen pochybovat o jeho funkčnosti, když je jasné, že muž má penis a především testosteron, který mužské tělo vybavuje jinými vlastnostmi a žena má vagínu a dělohu, díky níž může přivést na svět děti a také v jejím těle koluje především estrogen a progesteron, což jsou hormony, jež z ženy dělají ženu a jsou jí nápomocny v plnění role matky.

Aby toho nebylo málo, tak Istanbulská úmluva také obsahuje pasáže o možnosti legalizace migrace z důvodu pohlaví, to znamená, že každý migrant může požádat o azyl, když se označí za pronásledovaného kvůli „rodové“ identitě. Takže řekněme, že testosteronem nabitý Afričan prohlásí, že utíká proto, že se cítí být „ONO“ a nárok na azyl je ložený. Už ani nemusí předstírat, že mu není více než 15 let a že namísto ze Subsaharské Afriky pochází třeba z Libye.

Závěrem: sociální inženýrství, genderové pokusy a zásahy do práv rodičů, která jsou převedena na stát, kdy tato „práva“ má vymáhat „odborný kontrolní orgán“, kdy neziskovky budou mít státem garantovaný a státem financovaný (z daní občanů) povinný vstup do vzdělávání gender problematiky, už jednoznačně ukazuje, že svoboda a přirozená odlišnost států, národů a jednotlivce, jsou úhlavními nepřáteli, které je potřeba zničit.

Za sebe říkám NE! Existuje petice, kde můžete vyjádřit svůj nesouhlas; jedná se o tuto internetovou petici. A nezapomeňte, že času je málo. Představitelé ČR již promeškali jednu možnost vyjádřit nesouhlas s úmluvou, tzv. „žlutou kartu“ v jednání EU; naopak, Sobotka a Dienstbier na sklonku své vlády již v EU tuto smlouvu v lednu 2016 podepsali! A kupř. Slovensko odmítlo úmluvu ratifikovat.

Pátá kolona podporující Istanbulskou úmluvu: