Děkuji za slovo. Tak než se dostanu k obsahu, tak něco k té formě. Všimněte si, probíhá druhé čtení, poslanci argumentují, vznášejí dotazy, pan ministr mlčí. Aby ve třetím čtení přečetl sáhodlouhou reakci na to, co proběhlo v druhém čtení, kterou - já mám hypotézu, že si ji nepsal pan ministr, že mu ji připravili zaměstnanci Ministerstva financí. A v tom je problém. Na invektivy od pana ministra jsem zvyklý. Když nějakou invektivu na moji adresu řekne, tak já se budu bránit nebo mu to vrátím. A měli byste mě všichni podpořit. Měli bychom si vyprosit, aby úředníci do podkladů psali invektivy typu - návrh Stanjury nemá logiku atd. To si teda vyprošuju. Nebyli schopni vaši úředníci odpovídat na rozpočtovém výboru, nebyli schopni obhájit návrh vlády na výboru, rozpočtový výbor ho přijal. A já prosím členy rozpočtového výboru a vás ostatní - neztrácejte hrdost! Já vím, že ministr financí řekne, že je proti. A co se změnilo kromě toho, že slyšíte od ministra financí, že je proti? Neztrácejte hrdost vy, kteří jste ten návrh podpořili na rozpočtovém výboru. Ale já můžu reagovat hned. Já nepotřebuju pauzu tři týdny, abych to poslal analytikům, napsali mi řeč a pak četl - chtěl bych reagovat na vystoupení pana ministra Babiše ve třetím čtení. A on si taky protiřečí. Asi čtyři odstavce před koncem říká, jak je to dobře v Německu. Ten můj návrh je obdobný jak v německé legislativě. Takže buď je to v tom Německu dobře, nebo špatně.

Klíčové věci říkal i náhradní pan zpravodaj. Ten pozměňovací návrh není v rozporu s evropským právem. Není. A už jsem to říkal ve druhém čtení, pane ministře. Jsou dvě možnosti. Buď jít rakouskou cestou, kdy Rakousko má ve své legislativě konkrétní finanční produkty, a nebo jít tou cestou, jako je Německo, Belgie, Itálie, a mít to v obecné formulaci a pak bude záležet na tom regulátorovi, což je Česká národní banka, zda tu licenci schválí, nebo ne.

Když to zjednoduším, o co vlastně jde. Pokud přijmete vládní verzi a postavíte se proti odbornému doporučení rozpočtového výboru, na což máte plné právo, tak pojišťovny vyvedou tuto činnost ze svých mateřských firem a zřídí si dceřiné společnosti, které to dělat mohou. Bude tato operace stát stamilióny korun. Kdo je asi zaplatí? Kdo asi zaplatí, pokud vzniknou legislativní nebo dodatečné náklady díky změně legislativy? Klienti. Bezesporu klienti. Nesníží se o to zisk té pojišťovny.

Proč by to dělaly? Přece podnikají za účelem dosažení zisku. A tak je to správně. Takže nemusíte se ničeho bát, ten pozměňovací návrh není proti evropským pravidlům a proti evropskému právu. To, jak pan ministr říkal, že není ustálená praxe ve všech zemích, to je pravda. Ale já jsem vám jmenoval poměrně významné dlouholeté členy Evropské unie, jako Německo a Rakousko, kde v jednom funguje model konkrétní finanční produkty, v druhém obecná definice. Přijde mi opravdu komické týden po brexitu, týden po brexitu zase argumentovat tím, že ten Brusel po nás něco chce a jenom abychom neudělali něco proti tomu Bruselu. Přijde mi to komické. Navíc pokud projde ta navržená operace tak, jak jsem říkal, jenom to vytvoří dodatečné stamiliónové náklady, které nakonec ponesou na svých bedrech klienti, ti, kteří ty pojistné smlouvy nebo jiné produkty uzavírají. A vytvoříme nerovnováhu na trhu. Protože jiné subjekty, které působí na finančních trzích, tuto regulaci nemají a mohou si svobodně konkurovat i v jiných oblastech, než je jejich hlavní činnost, podnikání. Takže není to nijak složité, nemusíme třicetkrát říkat, že to je Solvency II nebo Solventnost II.

Ale co je ještě podstatné - funguje u nás trh pojišťoven, nebo ne? Pamatujete si nějaký problém, velký problém, který by na finančních trzích a ve vztahu ke klientům způsobila kterákoli z pojišťoven? Podle mě dobrá zásada je, když něco funguje a nejsou v tom problémy, tak do toho moc nezasahuji, protože je vysoce pravděpodobné, že tím svým zásahem tu situaci zhoršíte. (Potlesk zprava.)