Hovořili také o spolupráci zemí Visegradské skupiny, ruských sankcích, budoucnosti Ukrajiny nebo česko-polské příhraniční spolupráci.

Česko i Polsko se podle šéfů horních parlamentních komor obávají brexitu a případného následného vývoje v Evropě. Na rozdíl od Polska, kde důvěřuje Evropské unii asi 80 % obyvatel, jsou Češi k unii o mnoho skeptičtější. „Kdyby Velká Británie odešla z EU, v Česku i jiných zemích by to posílilo hlasy volající po odtržení dalších zemí od osmadvacítky. Mám obavu, že by v takovém případě vzrůstalo napětí ve společnosti a také by sílily negativní nálady,“ řekl Milan Štěch.

Maršálek Karczewski uvedl, že i Polsko si přeje, aby se Britové rozhodli pro setrvání v EU. Ta však musí mít připravený i náhradní plán řešení, které by následovalo po vyjádření opačného názoru v britském referendu. „Bohužel jednání Evropské komise příliš nepodporuje snahy o integraci, spíše nahrává odpůrcům setrvání Británie v EU,“ uvedl Karczewski.

Oba se shodli na potřebě nadále udržet silnou pozici států Visegrádské skupiny uvnitř osmadvacítky. Štěch i Karczewski odmítají kvóty na přerozdělování uprchlíků a také sankce, které navrhuje Evropská komise za odmítání migrantů. „Vedení Evropské komise je při řešení reálných hrozeb naivní, navíc v poslední době zneužívá slovo solidarita. Nedokáže mluvit tak, aby mu občané EU rozuměli. Místo návrhů řešení opakuje slova, která znějí spíš jako fráze,“ uvedl Milan Štěch.

Oba politici se shodli na tom, že v Česku ani Polsku zatím není vhodná doba na zavedení eura. Společně s dalšími senátory také debatovali o možném vývoji situace na Ukrajině a také o dopadech protiruských sankcí.

Stanislav Karczewski přijel do Česka na pozvání předsedy Senátu Štěcha. Během dvoudenní návštěvy Prahy hovořil také s ministrem zahraničí a zdravotnictví a s předsedou Poslanecké sněmovny. Setkal se také s polskými krajany, kteří v Česku žijí, a poděkoval České republice za vstřícný přístup k nim.