Od 1. dubna 2015 platí nový zákon č. 41/2015 o ochraně zemědělského půdního fondu. Nahradil starý zákon č. 334/1992. Dalo by se očekávat, že nový přinese něco aktuálního, více vyhovujícího dnešním potřebám. A „opravdu" se tak stalo.

Nový zákon reaguje na nedostatek peněz ve státní pokladně a má zřejmě za cíl v rámci svých dopadů vybrat pro stát co nejvíce finančních prostředků, ale bez ohledu na běžného občana.

Odborník na zákony spočítal, kolik jich má vliv na komunální sféru, to je na obce a na města. Starosta či starostka jich mohou za své působení ve funkci potkat 3700. Neskutečné číslo! Jistě vás napadne, že není v lidských silách vše obsáhnout. Počátkem dubna jsem se o tom přesvědčila, že skutečně nelze vše zachytit včas, ani důležité změny. Poslechněte si příběh o novém zákonu č. 41/2015.

Naše obec zbudovala sítě na pozemky pro výstavbu rodinných domů. Vše v souladu s naším územním plánem. Poslední parcelu jsme prodali v lednu 2015. Stavebník již do těchto dnů získal všechny potřebné „papíry", aby mohl se stavbou začít. Zatelefonoval mi a jeho závěrečný dotaz byl, zda musí žádat o vynětí ze zemědělského půdního fondu (ZPF) na zastavěné plochy domu a na garáž. Oznámila jsem mu, že je to víceméně administrativní záležitost, pro fyzické osoby zdarma jen za malý správní poplatek.

Druhý den mi dotyčný zavolal, že jsem se spletla, protože za vynětí pozemku ze ZPF pod dům a garáž musí zaplatit 220 tisíc korun. Byl zničený z toho, že jej čekají další výdaje, se kterými si najednou nedokáže poradit. Ještě chvíli jsem jej utěšovala a přesvědčovala, že se spletl on. Poté jsem si vše ověřila na odboru životního prostředí a zjistila jsem neuvěřitelné. Mladý muž má pravdu. S 1. dubnem nám opět začalo platit něco skoro aprílového, zákon č. 41/2015.

Zákon sice přinesl i některé dobré věci, jako je například osvobození pozemků na cyklostezky od poplatků za vynětí za ZPF. Dále procentuelně příznivější převod části vybraných peněz ze státní poklady na obce. Ale převažuje zde to negativní. Člověk, který se rozhodne postavit si rodinný dům a po celý život se o sebe postarat sám, zaplatí nyní ještě navíc třeba tuto sumu 220 tisíc korun. Konkrétní dům i s garáží nepřesáhne hranici dvě stě metrů čtverečních zastavěné plochy, tedy není to nic mimořádně velkého, přiměřené pro rodinu s dětmi. Náš katastr se ještě nachází z pohledu jmenovaného zákona v dražší lokalitě. Jsme v oblasti CHOPAV, to je chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod. Ať se podívám kamkoli, tak se to týká všech sousedních obcí. Nejblíže od nás je Moravská Třebová, kde bude vynětí ze ZPF trochu levnější, protože tam CHOPAV nezasahuje.

Tento zákon bude mít dalekosáhlé následky. Obce, které mají dosud neprodané zasíťované pozemky, budou tíže prodávat. Lidé nebudou mít další peníze související se stavbou. Pokud obce získaly na sítě dotace, tak by měly pozemky v nějakém časovém úseku prodat a být na nich vystavěny domky rovněž v termínu i s kolaudací. Pokud se tak nestane, hrozí obcím vracení dotací a možné sankce za nedodržení podmínek.

Je smutné, že lidem, kteří se chtějí sami o sebe postarat, jsou kladeny další překážky. Stát zde vidí zdroj snadného získání peněz od slušných lidí, kteří se nebudou bránit, pokud chtějí bydlet. Zdá se mi to nesprávné. Tento nový zákon jde proti běžnému občanovi, proti mladým a zodpovědným lidem, proti obcím.

Poslanci za hnutí Starostové a nezávislí (STAN) již podali pozměňovací návrh zákona a senátoři za STAN podali ústavní stížnost vůči jmenovanému zákonu. Doufám, že co nejdříve bude zákon změněn, aby nebyly trestány za postarání se o sebe středně příjmové vrstvy obyvatel a hlavně mladí, kteří chtějí bydlet „ve svém" a ještě finančně zvládnout narození dětí.

HANA ŠTĚPÁNOVÁ, starostka Morašic