Legislativní část balíčku ZDE.

Jsem rád, že Evropský parlament tuto zprávu pohodlnou většinou (394 hlasů pro, 197 proti, 82 se zdrželo) schválil a potvrdil tak důležitost tohoto tématu. 

Zpráva obsahuje řadu doporučení ohledně stanovení závazných cílů pro nakládání s odpadem, zavedení společných definic, dále se zpráva zabývá také produkcí výrobků, podporou vzniku trhu s druhotnými surovinami nebo energetickou náročností budov. Evropský parlament nicméně nepodpořil zavedení závazného cíle pro zvýšení energetické efektivity o 30%, jak původně zpravodajka ve svém návrhu požadovala.

Spolu se svými kolegy jsem hlasoval také proti tomuto návrhu, jsem přesvědčen, že je nejprve nutné nastavit fungující systém a v této fázi je efektivnější cíl pro zvýšení energetické efektivity zavést na dobrovolné bázi. Zpráva, kterou EP odhlasoval, slouží jako podnět pro Evropskou komisi, která by do konce roku měla představit nový, upravený a více komplexní balíček opatření pro přechod k oběhové ekonomice. 

Od počátku průmyslové revoluce se spotřeba zdrojů a množství odpadu vyprodukovaného v ekonomice konstantě roste. Světová populace dnes spotřebovává mnohem více, než je schopna udržitelným způsobem pokrýt ze zdrojů planety. A do budoucna budou nároky populace na spotřebu zdrojů dále stoupat. Proto je naprosto nezbytné, abychom zdroje spotřebovávali efektivně a více se zamýšleli nad jejich skutečnou hodnotou. 

Koncepce oběhové ekonomiky není nová, myšlenka posunu od lineárního modelu spotřeby (take-make-consume and dispose) k oběhovému se zrodila už v 70. letech minulého století a existuje řada různých přístupů k tomuto modelu. Základním principem oběhového modelu je zachování přidané hodnoty produktů v ekonomice co nejdéle, což zároveň pomáhá snižovat množství vyprodukovaného odpadu.

Oběhovost v ekonomice znamená, že výrobek, který je jednou použit, není vyhozen na skládku či spálen, ale pokračuje dále v řetězci a je znovu využit, opraven, renovován nebo recyklován (re-using, repairing, refurbishing and recycling). Nejúčinnějším nástrojem je ale pochopitelně předcházet vzniku odpadu. 

K přechodu od lineárního modelu ekonomiky k oběhovému je nezbytná změna ve všech oblastech ekonomiky: v produkci zboží, využití materiálů, spotřebě a následném nakládání s odpady, které jsou v průběhu cyklu vyprodukovány. Celý tento systém, ale stojí v první řadě na změně spotřebitelského chování. Věřím, že si to společnost uvědomuje a přijme tuto změnu jako nezbytný krok pro zachování přírodních zdrojů i pro další generace.