Právě jsem hovořila s mojí nejlepší kamarádkou z dětství, která žije s rodinou v Berlíně. Je šokovaná, plakala a zcela nepokrytě říkala, že má strach.

Nemohu slovy popsat, jakou lítost prožívám s ní, s pozůstalými, raněnými a všemi lidmi v Berlíně. A neustále se ptám dokola, jak je to možné? Jak dlouho bude Evropa slepá? My všichni sklízíme výsledky tragicky chybné politiky široce otevřené náruče a multikulturalismu. Jako žena, matka i jako politik odmítám tleskat rádoby vznešeným myšlenkám, které jsou vykoupeny životy nevinných lidí. Ráda pomohu potřebným, ale ne za cenu života mých vlastních lidí.

Nevěřme politikům, kteří nám říkají, že se musíme obětovat pro nějaké dobro. Nemusíme! Máme právo žít v bezpečné zemi. A pokud to v tuto chvíli znamená kontrolu hranic či důkladné prověřování těch, co k nám chtějí vstoupit, tak je to naprosto legitimní.