Je zcela zřejmé, že fakta, která hýbou společností a zvedají ze židlí všechny reálně myslící obyvatele EU, vedou k jednomu cíli. Přemalovat mapu EU.  Jestli se EU ztotožní z rolí kolonie, změní se na spojené státy evropské, nebo vznikne jiné uspořádání, není v tuto chvíli zřejmé. Neznamená to, ale že se o tom nejedná, nebo lépe řečeno již někde nejednalo. Jen velmi naivní pozorovatel by si nevšiml toho, že po mnoha desítkách let, kdy ze všech světových stran cestovaly humanitární pomoci na území Afriky, najednou si ti nejchudší z nejchudších, opatří hotovost v řádu tisíců a v počtech statisíců odjíždějí, přes moře, bez znalosti jazyka, místní mentality, životního stylu a materiálního zajištění, tedy úplně naslepo hledat štěstí do EU.

Proč právě teď? Proč je právě nyní EU, která již mnoho let, na všech svých letištích pečlivě odbavuje všechny cizince, kteří zde přistávají, proč právě nyní, na oko beznadějně EU přihlíží osídlování svého území nekoordinovanou, nekontrolovanou a neřízenou vlnou přistěhovalců. Nabízí se spekulace, že to tak někdo chce, dal k tomu zadání a tudíž se tak stalo. Mediální vyprávění, podtrhuje skutečnost, že příběh o utečencích před válkou se příliš neblíží realitě. Jistě i ti mezi imigranty jsou, ale mizivě. Je nepochybné, že imigrační politika je super business . Vždycky byla. Evropa se jednoznačně dělí. Na ty, co vědí a ty, co nevědí. Na ty, co mají a ty, co nemají. Na ty, kdo se bojí a ty, kdo ne. Na ty, co jsou odpovědní a na ty, co jen přihlížejí tomu, co se kolem děje a nedělají nic.

Ke každému konání je potřeba motivace a tak jsou zde ti, kteří motivaci mají a ti kteří ji buď nenašli, nebo nepochopili. V lepším případě ji možná, vidí v něčem jiném, nebo jinak. Pokud bude hlavní motivací, těch, kdož spustili toto přistěhovalecké šílenství, „pouze“ přemalovat hranice EU, budiž. Mocní vládli a měnili v historii hranice mnohokrát. V aktuálním případě to bude velmi náročné, neboť nejde jen o zpřetrhání osobních a často rodinných vazeb , přátelství a vztahů, ale o střed kultur, tzv. dvou společností, dvou světů. Národy to „bolí a bude bolet“, ale nakonec to překousnou a možná si i zvyknou, protože jim nic jiného nezbude. Pokud k těmto změnám, budou využity „většinové – volební hlasy“ právě přistěhovalců, těžko se tomu bude zabraňovat.

Z vyjádření mnohých vládních zástupců, ale vyplývá, že ne všichni mají potřebné informace. Může se tedy snadno stát, že se najdou i tací, kteří budou samostatně myslet a to může být nečekaný problém pro hlavní hýbatele „změn“. Jak bude vypadat tzv. NOVÁ MAPA EVROPY, to ještě nevíme, zatím jen odhadujeme, jak se o přistěhovalce Evropa početně nafoukne, ale ve skrytu duše doufáme, že mapa nebude překreslena krví, ať už má patřit komukoliv. Tato odpovědnost bude zcela konkrétní a adresná. To je nutné na všech vládních úrovních stále připomínat.