Děkuji, pane předsedo. Kolegové, kolegyně, vážený pane ministře, dovolte mi, abych se vyjádřila k návratu dětí do škol. Domnívám se, že bez ohledu na nouzový stav nebo pandemická pravidla návrat dětí do škol by měl být absolutní národní prioritou a po roce bychom měli otočit to, jak o tom nejenom diskutujeme, ale jak potom také konáme. Jinými slovy, měl by být jasný časový a scénářový plán a potom všechno ostatní by se mělo připravit a přizpůsobit tomu, aby opravdu tento plán byl realizován a všichni učitelé, učitelky, ředitelé, ředitelky, rodiče, ale také samotní studenti, děti a žáci věděli, jakým způsobem se budou do škol vracet. Také si myslím, že je na čase změnit pohled na to, jakým způsobem nebo o co vlastně usilujeme z hlediska návratu dětí do škol. Můžeme se shodnout na tom z odborného hlediska, aby tento návrat byl postupný. Jistě. Ale měli bychom při tomto návratu jasně říct, až tedy na ty vysokoškoláky, to znamená od mateřských škol až po vysokoškoláky, kdy mohou očekávat návrat do prezenční, tedy normální výuky. Myslím si, že po roce výpadku škol jim to dlužíme.

Není nic nového a shodujeme se na tom, že k tomu potřebujeme funkční očkování, testování, ochranné prostředky a informace. To, si myslím, tady bylo papouškováno dlouhé týdny a měsíce. Problém je, jak to vlastně funguje. Já jsem tedy včera pochválila za start očkování našich učitelů a neučitelů ve školách, a tedy přípravu bezpečného návratu dětí, žáků a studentů do prezenční výuky Ministerstvo školství. To jsem ovšem ještě nevěděla, že tentýž den budu konfrontována z terénu s informacemi, že některé kraje pozastavily očkování učitelů a učitelek. Paradoxně v tentýž den, kdy tedy zároveň oznamujeme návrat nebo věřím, že brzký návrat dětí do škol.

Chci upozornit na to, že aby se plán návratu dětí do škol skutečně zdařil, tak je potřeba jasná komunikace mezi Ministerstvem školství, Ministerstvem zdravotnictví, a i když jsem zachytila veřejné informace od hlavní hygieničky dnes, která potvrzovala datum 12. dubna, tak je nezbytné, aby toto datum bylo zoficializováno, bylo určeno, že opravdu platí, protože bez tohoto data, jak jsem se dozvěděla od hejtmanů krajů, hejtmani nepřizpůsobí otázku prioritizace očkování podle onoho plánu, který řekněme skrze novinové titulky včera zazněl. To tady dávám pro příklad toho, že opravdu potřebujeme pro skutečný návrat dětí do škol vzájemnou komunikaci, informace a spolupráci. Bez toho to opravdu nepůjde. Budu ráda, pokud v rámci rozpravy k nouzovému stavu se případně ministři zdravotnictví a školství k této situaci, to znamená k naladění očkování, data návratu dětí do škol a vzájemné informovanosti o tom, které ročníky a jak budou nastupovat, a zda máme připraveno na očkování pedagogů a nepedagogů těchto tedy začínajících škol při návratu, tak zda to opravdu bude připraveno.

Druhá věc, o které chci mluvit, je otázka bezpečí dětí a pedagogů. My na školském výboru jsme spolu s kolegy a s kolegyněmi vyslyšeli opakovaně velmi fundovaná stanoviska profesora Duška a musím říct, že jsem ráda, že za ten poslední měsíc školský výbor zařídil to, co nešlo dlouhé měsíce, a sice abychom opravdu měli přesná školská data o tom, jakým způsobem čelí pandemii pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci, jakým způsobem prochází epidemická situace našimi školami, jak je to z hlediska rizika, z hlediska věku dětí, a máme jasný úkol, abychom do 31. března slyšeli jako školský výbor to, jakým způsobem budeme dále nakládat i z hlediska bezpečnosti a průchodu epidemie školami s epidemiologickou situací ve školách. Jde o to, že ÚZIS aktuálně srovnává data řekněme zjednodušeně, kdo koho nakazí první, jestli tedy dospělí děti, nebo naopak. A myslím si, že to jsou ta data, která dlouhodobě potřebujeme pro to, abychom bezpečný návrat dětí do škol, kdy děti ve škole a v prezenční výuce v lavicích zůstanou, skutečně zvládli a dokázali zajistit bezpečné prostředí jak pro děti, tak pro učitele.

Další záležitost, na kterou chci upozornit, je ta, že zaznívaly tady opakovaně odkazy na různé studie týkající se právě toho, jestli je, nebo není na místě mít uzavřené školy z hlediska tedy boje s epidemií a jak moc je to účinné, jak opravdu to způsobuje utlumení viru. Asi nemá smysl, abychom si tady hráli na odborníky, ale chci, aby tady zaznělo, že existují německé, dánské a italské studie v tuto chvíli, které přesně ukazují, jakým způsobem funguje otevření nebo uzavření škol, a dá se stručně říct, že se všechny shodují na tom, že opravdu ten faktor uzavřených škol není tak zásadní z hlediska naopak toho prezenčního výpadku ve vzdělání dětí a dopadu samozřejmě nejenom na vzdělání každého dítěte, ale i do budoucnosti z hlediska kondice naší země. Poprosím proto, aby tedy příslušné rezorty - jak Ministerstvo zdravotnictví, tak školství toto vzaly v potaz, protože mají odborný a úřednický aparát na to, aby tato data po roce zpracovaly a na základě těchto dat připravily konkrétní řešení.

Naposledy se chci vyjádřit tedy k onomu plánovanému návratu dětí do škol, který opravdu si sama za sebe pokládám za absolutně klíčový pro to, abychom vrátili věci do normálu. Myslím si, že to je opravdu nároční priorita, a nesouvisí to ani s nouzovým stavem, ani s pandemickým stavem. Zkrátka tohle bychom měli dát před závorku a měli bychom udělat všechno pro to, abychom děti do prezenční výuky vrátili.

Zaznělo tady, že avizujeme návrat, a já jsem ráda, dětí do mateřských škol, nicméně od toho včerejšího dne jsem zaregistrovala řadu obav ze strany ředitelek mateřských škol, pokud budeme pokračovat ve vzdělávání dětí v patnáctičlenných skupinách, tak samozřejmě narazíme na problémy s počtem učitelek v mateřských školách. Každý, kdo ví, jak ta organizace vypadá, tak je mu jasné, že to je pravda, a také samozřejmě na prostorové kapacity mateřských škol. Stejně tak v případě tzv. rotace ročníků určitě je na místě bojovat o to, aby se vrátilo co nejvíc tříd základních škol, a tohle je správně, na druhou stranu dávám k úvaze, a opět řekněme ta odborná reakce, ale také reakce učitelů, reakce rodičů na ta řekněme mediální sdělení ukazují, že zejména u prvních, druhých a třetích tříd je obava, zda tohle bude stoprocentně fungovat a je správná cesta, zdali spíše nejít obnovením plné prezenční výuky a následně postupně přidávat případně v rotaci už starší ročníky.

Myslím si, že s ohledem na roční výpadek v prezenčním vzdělávání je také na místě opravdu do plánu dát jasné body a časový harmonogram pro středoškoláky a vysokoškoláky. Zejména na vysokoškoláky se často zapomíná a je to chyba. Myslím si, že jako zákonodárci, bychom po roce s pandemií a výpadkem prezenční výuky měli myslet na všechny děti, žáky a studenty tak, aby věděli, kdy se do lavic vrátí.

Nakonec zmíním to, co je tématem školského výboru příští týden. Zmiňuji to tady schválně, abyste věděli, že na těchto záležitostech pracujeme jako poslanci, kteří jsou v odborném výboru k tomu určeni. Samozřejmě komunikujeme s příslušnými rezorty z hlediska národního plánu do dorovnání dopadů ve vzdělávání z hlediska Covidu-19. Musím říct, že tady i odborné ředitelské asociace i učitelské spolky, školské odbory, iniciativy Vraťme děti do škol, Fórum rodičů, studentské iniciativy NE:BRZO nebo Česká středoškolská unie, všechny tyto instituce podporují to, aby vznikl velký plán, který by zapojil nejenom naše školy do doučování, do doplňkových aktivit, neformálního vzdělávání, škol v přírodě, příměstských táborů, využití škol v přírodě, uměleckých škol.

Samozřejmě toto všechno bude stát peníze a my máme obrovskou výhodu jako Česká republika, že máme husté sítě těchto mimořádných vzdělávacích zařízení a institucí. Nejenom škol, máme také hustou síť mládežnických organizací nebo sportovních oddílů. A ačkoliv by to byla velká logistická akce, tak je to něco, co Německo a Franice zvládly už v létě. Věřím, že společnými silami rezortů i nás jsme schopni takový národní plán pro děti, žáky a studenty připravit.

Samozřejmě to nebude za týden, ale měli bychom na tom intenzivně pracovat. Měli bychom vyčlenit národní peníze, protože v půlbilionovém schodku rozpočtu marně hledám mimořádné peníze pro řešení dopadů covidu ve vzdělávacím systému a myslím si, že to dětem, žákům a studentům dlužíme za ten rok. Spoléhám na to, že k nám poslancům se přidají i gesční ministerstva v těchto požadavcích a že společně při projednávání případného zvýšení schodku rozpočtu v tomto roce nebo v tom následujícím tyto věci pro naše děti z národních peněz a pro ně z hlediska toho, co jim dlužíme, vrátím. Děkuji vám za pozornost.