Děkuji. Mám jenom dvě minuty. Já si myslím, že právě proto, že jde všechno v tak rychlém řízení a máme tak málo času, a to víme, že máme málo času, tak proto se tady odehrává diskuse, která by se za jiných okolností mohla odehrát na výborech. My jsme vůbec tuhle problematiku neřešili na ústavněprávním výboru a i ty další normy, které budeme projednávat, některé z nich dávají taková zmocnění, taková oprávnění exekutivě - a teď to nemyslím vůbec kriticky, pane ministře a i jiní ministři a vládo - víme dobře z pandemické krize, že je musíte mít.

Na druhé straně to vždycky musíme i posuzovat tou optikou zásahu do základních lidských práv, ale optikou našeho ústavního pořádku. Neměl to ústavněprávní výbor, neměla to stálá komise pro Ústavu, z logických důvodů, takže část té diskuse se odehrává tady. Já na tom nevidím nic špatného.

Sdílím i obavu předřečníka pana poslance Jakoba v tom smyslu, že se na sociálních sítích některé výroky můžou vytrhnout z kontextu /mám s tím bohaté smutné zkušenosti sama/ a dát do jiných souvislostí. Na druhé straně to je naše riziko a musíme umožnit, abychom i my, opoziční poslanci, mohli vyjádřit svůj názor, byť s určitým rizikem, že bude špatně pochopen a zjednodušen.

Já si myslím, že to vystihla velice dobře paní předsedkyně našeho poslaneckého klubu, když řekla: My podpoříme tuto legislativu, my si chceme jenom vyjasnit některé věci a odpovídáme na otázky, které nám kladou /mně třeba hlavně senioři, obracejí se na mě opravdu ve stovkách e-mailů/ a my jim to tady svými slovy znovu říkáme. Takže to je naše funkce, kterou podle mě kompenzujeme i trochu ten čas, který bychom jinak tomu věnovali při projednávání těch zákonů v příslušných pracovních orgánech Sněmovny.

Děkuji.