Proto chápu, že se nad nimi hodně lidí ušklíbne už kvůli ní. Vynechme ale na chvíli paní, bohužel ministryni, Schillerovou a řekněme si nejprve fakta ohledně protiinflačního Dluhopisu republiky a pak se krátce zamysleme trochu obecněji:

– zřízení elektronického přístupu Pokud jste ještě nevlastnili žádný státní dluhopis pro občany, technicky lze provést pouze pomocí distributora (pobočky České spořitelny a ČSOB). To Vás bude stát 250 Kč, pokud rovnou dáte žádost o připsání dluhopisu. Pokud si žádost dáte později, zaplatíte za pouhé zřízení 500 Kč. Další pořizování dluhopisů je zdarma. Nic dalšího již neplatíte ani při pořizování dalších úpisů, ani provoz účtu. Případně pouze dalších 250 Kč, chcete-li mít i fyzický papír.

– garance připsání inflace + 0,5% Znamená to, že jste nejen chráněni před inflací, ale máte navíc jistotu 0,5% k tomu. V porovnání s běžným, nebo spořícím účtem se jedná o mimořádně komfortní záležitost. V porovnání s jinými typy investic se jedná o silně konzervativní nástroj. Tzn., že máte minimální výnos (0,5%, jelikož růst o inflaci není výnosem, pouze ochranou před inflací, tedy jejím dorovnáním a reálně je v tomto Vaše kupní síla na nule). Výnos je zaručený, nijak nekolísá a není na ničem závislý. Z tohoto pohledu vidím přibližně tyto dvě motivace pro pořízení:

1. Máme něco málo uspořeno a nemáme příliš vidinu dalších příjmů, ať už z důvodu malých příjmů, nebo neschopnosti ušetřit, či investovat. Může zde být např. někdo, kdo chce na pár let „odložit“ peníze pro děti, nebo má několik let do důchodu apod. Zkrátka nechceme riziko, nechceme je „projíst“, ale chceme maximální ochranu před ztrátou, či jen kolísáním.

2. Investujeme, protože máme co, a umíme to. Zde je základem diverzifikace rizika. Tedy rozprostření peněz mezi větší množství investičních nástrojů. Jedním z nich jsou pak i dluhopisy. Pro oba příklady dává, podle mě, smysl protiinflační dluhopis. Garantuje na 6 let připsání inflace + 0,5%. Navíc ho lze každý rok vypovědět, např. při výhledu na aktuálně lepší investici, nebo potřebě peněz.

– 0% daň Výnos z tohoto dluhopisu se nedaní od letošního roku. Pokud máte nějaký starší, je výnos daněn standardně 15%. Letošní poslední úpis do 22.12. Dluhopis je vydáván opakovaně přibližně každé 2 až 3 měsíce, není tedy třeba spěchat zrovna teď. Důležité je si uvědomit za jakým účelem a pro koho je vhodný tento způsob investice. Nesmysl je samozřejmě vzít veškeré peníze, co máme a koupit dětem dluhopisy k Vánocům namísto hraček. Taková představa je hodně tragikomická. Jde o peníze, které máme „navíc“, tedy uspořené peníze. Pokud chceme investovat pouze jednorázově, je zlomová částka 8 333,33 Kč. Když vložíme přesně tuto částku, vyděláme díky 0,5% výnosu za 6 let 250 Kč, což je poplatek distributorovi. 0,5% ze všeho nad tuto částku bude čistým výdělkem. V podstatě jde, když to shrnu, o konkurenci nástrojů pro ukládání peněz, takže si položme jednoduchou otázku: Umím se svými penězi něco lepšího, než zaručený výnos: inflace + 0,5%? Pokud ano pokračujte v tom. Pokud ne…

Zde je jednoduchá kalkulačka.

Neférovost této státem organizované akce spočívá v tom, že komfort nezdaněného výdělku má pouze tato forma investice. Pokud se někdo snaží být naopak na státu nezávislý, je za to trestán nějakou daní, nebo poplatkem. V případě, že investujete do nesrovnatelně výnosnějších (i když také volitelnějších) akcií, máte hned dvojí zdanění dividend, jen se tomu tak neříká. Jednou je to korporátní daň a jednou daň z příjmu fyzických osob.

Samostatnost občana není prioritou této vlády. Kolegyně Schillerové z vlády, Jana Maláčová dokonce navrhovala zvýšení daně z dividend. Piráti spolu s ANO, ČSSD a komunisty prosadili populistické zdanění těchto příjmů nad 20 mil. i po třech letech vlastnictví. Budou-li Piráti v příští vládě, nečeká nás v tomto směru ani v budoucnosti nic pozitivního.

Svobodní chtějí z principu lidem především nepřekážet, neházet klacky pod nohy, což se děje především u těch, kteří se o sebe chtějí postarat sami, jako drobní podnikatelé, nebo investoři. Vstřícnost vůči schopným lidem vede k jejich udržení v naší zemi a jejich přílivu ze zahraničí. Opačný přístup vede k opaku. Tedy k jejich odlivu, ať už faktickému, nebo v podobě danění v tzv. daňových rájích. Svobodní odmítají daňové peklo v naší zemí plné schopných a pracovitých lidí, tedy i přívětivý přístup k investování.

V neposlední řadě jde obecně o princip, kdy si stát půjčuje peníze, a tedy zadlužuje své občany, od nichž si tyto peníze půjčuje. Stát si rozhodně půjčovat nemá vůbec a tedy ani zadlužovat své občany a především jejich děti. Zadlužování má smysl pouze v extrémních případech, jako je ohrožení země, přírodní katastrofy apod. Při dluhu ČR cca 2,16 BILIONU KORUN (!) dluží každý občan 201 700 Kč. A to včetně dětí, které ještě ani třeba nezačaly chodit. Co bude naše vláda dělat, jak bude naše země vypadat, když přijde opravdu nějaká mimořádná situace a bude nutné si sáhnout na dno? Jsme jako cyklisté s baťohem, až přijde prudké stoupání, jak asi dopadneme? Je třeba uvažovat, co sebou vláčíme, a co předáme našim dětem, i když se nám to na terénu s mírným zvlněním nezdá důležité. Naše děti nás jednou mohou proklínat.

Filip Valtr
člen Svobodných