Pro zopakování, bylo to toto pondělí, kdy jsem krátce po patnácté hodině potkal na třetím hradním nádvoří modlící se muslimy. Jistě se většina lidí shodne na tom, že je to s ohledem na současnou situaci v Evropě (pokračující migrační invaze) jev velmi neobvyklý a že je správné ho zveřejnit. To jsem také udělal – na svém facebooku a zde na Parlamentních listech, kde to najdete na mé profilové stránce. Ten, kdo si to přečetl, tak si myslím že většinově bude souhlasit s mým názorem, že jsem celou událost popsal střízlivě, že tam nebyl žádný rasismus, xenofobie apod.

To jsem si myslel, ale chyba lávky, začaly se dít věci. Druhý den poté, v úterý večer stoupl dosah mého příspěvku na téměř 100 000 osob a krátce na to mně byla moje facebooková stránka (osobní profil) zrušena! Co se vlastně stalo? Jednoduše řečeno to, že se zorganizovala velká skupina osob, která moji stránku takzvaně nahlásila provozovateli a ten můj osobní profil zablokoval!

Co dodat závěrem? Když to srovnám, tak dříve inkvizice pálila knihy kacířů. V minulém režimu byla přímá cenzura a dnes, v demokracii tu máme novodobé organizátory cenzury. Těm chci ale vzkázat, že je přece jenom trochu jiná doba a že umlčet nepohodlného politika není tak snadné. A také to, že mne tato epizoda upevnila v přesvědčení, že mám pravdu a že moje názory budí u politických protivníků obavy. Tož uvidíme, moje krédo, které zde musím připomenout zní „Jsem z Vysočiny a umím bojovat“.