Věděli jste, že branná povinnost všech občanů, tedy mužů i žen od 18 do 60 let nezanikla a stále trvá? Přestože máme profesionální armádu nic, než politické rozhodnutí nebrání vládě znovu aktivovat brannou povinnost českých občanů. Výjimek je vcelku málo. Poslední vojáci, co byli na základní vojenské službě, tak těm je dnes 37 let a více. Nové návrhy zákonů, které vláda nechala zpřipomínkovat zrychleně (jen 10 dnů) jsou tady a nyní je chce zrychleně prohnat ve Sněmovně. Tak jednoduché to ale nebude.

Tyto vládní návrhy zákona, kterým se mění čtyři zákony v oblasti obrany, jsou totiž zásadní změnou obranné legislativy, a zcela jasně a evidentně mění obrannou legislativu pro účely zapojení občanů ČR do válečného konfliktu.

Nad rámec klasické obranné legislativy, do novely kompetenčního zákona (2/69), je do tohoto bloku novel zcela nově přidána pozice poradce pro národní bezpečnost, tedy funkce, která se zřizuje v Úřadu vlády. Tento poradce má být současně i tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Toto vidím jako největší problém, protože tato funkce bude velmi silným nástrojem premiéra na opozici.

Tato funkce má být navíc finančně ohodnocena stejně, jako je plat vedoucího Úřadu vlády. Přitom dříve nevídanou funkci, poradce premiéra pro národní bezpečnost už zastává Tomáš Pojar z ODS, prorektor CEVRO institutu, což schválila tato vláda 21. prosince 2022. Jaké kompetence bude tato pozice mít za mírového stavu a pro případ stavu ohrožení státu a válečného stavu? Kolik zaměstnanců mu je nebo se plánuje, aby mu bylo podřízeno?  

Ale popořádku. Například ve změně zákona o ozbrojených silách (219/99 Sb.) se rozšiřuje ustanovení o nasazení mimo území České republiky, zabezpečení dopravy pro jiné státy, je zde zařazena úprava dopravy mimořádnými vojenskými vlaky a jejich přednost v dopravě po železnici, anebo se zde hovoří o bezpilotních prostředcích (dronech) a to bez omezení váhy do 20 kg, jak tomu doposud je. Podobně je to ohledně přepravy vojenskými letadly.