V záplavě informací je poněkud složité odlišit fakta od politických prohlášení zejména ministra zahraničí v demisi Martina Stropnického a ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové.

Shrňme si tedy fakta, resp. to, co za fakta může být považováno. V britském městě Salisbury utrpěli dne 4. března 2018 dva ruští občané Sergej Skripal (ten má pravděpodobně i britské občanství) a jeho dospělá dcera Julie Skripalová zdravotní potíže zřejmě způsobené chemickou látkou. O historii Skripala jako dvojitého agenta už bylo napsáno hodně, proto to zde nemá smysl dále rozvádět. Dodnes Skripal i jeho dcera v lékařské péči, prognóza ohledně jejich přežití byla zpočátku hodně pesimistická, dnes už Julie Skripalová dokonce komunikuje a daří se jí lépe. V první chvíli bylo uváděno, že i další osoby, které se s nimi setkaly, měly zdravotní potíže. Jmenovitě policista, který je nalezl na lavičce a poté také šel do jejich domu; (zde je zvláštní, jak to, že byl ještě schopen jít do jejich domu, tedy že byl natolik v pořádku a přitom britské prameny uvádí, že nejvyšší koncentrace údajného novičoku byla zjištěna u vchodu do jejich domu). Tento policista byl brzy z lékařské péče propuštěn. Není však známo, že by další osoby opravdu měly zdravotní potíže, resp. potíže vyžadující jejich hospitalizaci.

Už krátce poté – po otravě obou- britská vláda „věděla”, že to byl útok, a to bojovou látkou novičok, za což můžou Rusové, mají to rychle vysvětlit během 48 hodinového ultimáta, ale vzorky té látky jim neposkytnou (přes několik nót ruské vlády). Ruská vláda na ultimátum nereagovala dle představ Velké Británie. Britská premiérka Mayová tedy vyzvala ostatní země (zejména země EU a NATO) k solidaritě v diplomatických sankcích. Dohromady bylo Rusům vypovězeno přes 150 diplomatů z třicítky zemí zejména z Evropy a Severní Ameriky, ale nedávno se připojila i Austrálie a Gruzie (včetně uzavření konzulátu v Seattlu, USA, vypovězení diplomatů z OSN a z NATO). Česká vláda tedy nakonec vyhostila 3 diplomaty a tentýž počet českých diplomatů pak v odvetě vyhostilo Rusko (Rusko to oznámilo v pátek 30. 3. 2018). EU ale byla vcelku nejednotná - připojila se jen cca polovina zemí, například Slovensko a Rakousko nevyhostily nikoho, a některé státy jen, aby se neřeklo, vyhostily po jednom až dvou diplomatech. To samo vypovídá o tom, že postup Velké Británie příliš nepřesvědčil. Rusko aktuálně vypovídá stejný počet diplomatů, jaké mu daná země vypověděla - u čtyř států to zatím zvažuje.

O tom, co je novičok, se svět dozvěděl od ruských vědců po roce 1990, zejména Fjodorova a Mirzajanova (články publikované v roce 1992 a následně i kniha p. Mirzajanova - tento vědec dle serveru idnes aktuálně pobývá v USA), kteří se prý výzkumu v tzv. programu Foliant v bývalém Sovětském Svazu účastnili, přičemž zveřejnili i vzorec takové bojové látky. Britové za novičok (novichok) zřejmě pokládají skupinu nervových bojových látek navazujících na nervově paralytickou látku VX působící přes pokožku, a to s vylepšenými vlastnostmi: zejména se jedná o látky A-230, A-232 a A-234. Varianty A-232 a A-234 by měly mít toxicitu 5-8 krát vyšší než VX (viz zásadní článek shrnující bojové chemické látky, včetně VX a novičoku od E. Halámka a Z. Koblihy, Potenciální bojové chemické látky, publikovaný v Chemických Listech v roce 2011). Další výhodou proti látce VX se ukázala možnost použít je jako jednosložkové nebo binární, tedy, aby se výslednou látkou staly až propojením dvou substancí (tzv. prekursorů) méně náročných (a nebezpečných) na převoz a aplikaci. Po současných nejasnostech, jaká látka byla použita v případě Skripalových, se uvádí, že se jedná o látku A-234 (na tuto informaci reaguje i ruská strana), některé články však uvádějí i A-230.

Z výše uvedeného je zřejmé, že s takovou látkou (resp. látkami) bylo seznámeno více zemí a jednalo se často o veřejně dostupné informace. Není se tedy co divit, že prezident Miloš Zeman zadal BIS úkol ověřit informace ohledně zapojení České republiky do tohoto případu, případně výrobu, skladování a použití. Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová tento prezidentův postoj podpořila. Doufejme, že se nepotvrdí. Standardní postup v takové situaci bývá nejprve zajistit důkazy, zjistit viníky, potrestat viníky.

Zajímavé je, že do Británie přijeli zástupci Organizace pro zákaz chemických zbraní, aby odebrali vzorky, až v pondělí 26. března 2018, tedy v den, kdy se už hromadně vyhlašovaly diplomatické sankce proti Rusku. Tato organizace bdí nad dodržováním Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich ničení. Signatáři této úmluvy se zavázali k nepoužívání chemických zbraní a likvidaci jejich starých zásob (např. bývalý Sovětský svaz). V této souvislosti je třeba připomenout, že i USA pomáhaly s dekontaminací laboratoří v Uzbekistánu, kde se dříve tzv. novičok testoval. Je také pozoruhodné, jak rychle Velká Británie věděla, o jakou látku se jedná, když zástupci Organizace pro zákaz chemických zbraní předpokládají, že jim testování bude trvat cca 14 dní.  A Velká Británie rozesílala vzorky údajně použité otravné látky spojencům dříve, než měl mezinárodní kompetentní orgán možnost sám provést průzkum prostoru a objektu jejího použití a vzorky z kontaminovaného prostředí odebrat a analyzovat.

Zatím nikdo z odpovědných orgánů Velké Británie nezveřejnil způsob intoxikace zasažených, tj. způsob aplikace otravné látky, zda látka pronikla do organizmu cestami dýchacími – inhalační, nebo žilou – intravenózní, trávícím ústrojím – perkutánní, nebo pokožkou – penetrační.

Roztáčet spirálu vzájemných diplomatických sankcí není řešením, dokud se věrohodně nepotvrdí, že se útok chemickou látkou stal tak, jak je popisováno, a byl jasný viník. Osobně mne zajímá, co by se stalo, kdyby se nakonec prokázalo, že šlo o jinou chemickou látku nebo, že za útokem stál někdo úplně jiný?

A na závěr, podle mých znalostí a zkušeností nejméně 2 vojenská zařízení AČR na území ČR používají dosud vyvinuté bojové chemické látky minimálně pro výzkumné, ochranné a vojenské účely ve smyslu  znění Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Panu premiérovi Babišovi by také kompetentní ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová měla před tiskovkou poradit, že nervově-paralytické otravné látky jsou kapaliny a nikoliv "nervový plyn". Tak to jen pro upřesnění.

(převzato z Profilu)