Ekologie
Připomeňme si její pojetí ve 20. století. Tehdy se ještě jmenovala „ochrana životního prostředí“ a jejím cílem bylo, aby se zbytečně neznečišťovalo, snížily se emise, odstranil popílek přimontováním účinných filtrů na komíny továren. Anebo se dělaly akce na čištění lesů od nepořádku zanechaného tam návštěvníky apod. To je podle mě ta rozumná ekologie, tedy snažit se minimalizovat škodlivé dopady lidské činnosti na okolní přírodu, ale v rozumné míře.
Dnešní ekologie, jak ji chápe a podporuje EU, však spočívá v zásadním omezování lidské činnosti. Například se budují cyklostezky, aby se víc jezdilo na kole než autem. To by bylo ještě v pořádku, ovšem v realitě jsou stavěné za pomoci nesmyslných dotací na lesních cestách, na leckdy zcela pochybných a nepotřebných místech a jen se tím plýtvají zdroje z rozpočtů. Nebo se jako cyklostezka označí chodník, čímž dojde k ohrožení chodců, kteří nestačí nebo kvůli zdravotním problémům (senioři), nízkému věku (malé děti) nebo technickým záležitostem (maminky s kočárky) nemohou dostatečně rychle uskakovat před rychle jedoucími cyklisty. Co bychom ale neudělali, když jsou na to prostředky z fondů EU, ne?
Tím to ale ani z daleka nekončí. Třeba emisní limity pro osobní automobily byly stanoveny na takové hodnoty, že jich technologicky prakticky nejde dosahovat, přitom zástupci automobilového průmyslu to marně vysvětlovali bruselským úředníkům. Co se pak stalo si jistě pamatujete z kauzy Volkswagen. A je to zřejmě málo, takže se emisní normy mají dále zpřísnit a je jasné, že pak už je žádná osobní auta jezdící na benzín nebo naftu splnit nedokážou, takže půjde použít jen technologii elektromobilů. Emisní norma Euro 7, plánovaná pro rok 2025, tak bude de facto znamenat konec konvenčních spalovacích motorů. Evropská komise totiž upravila jen část normy, která se ukázala jako technicky nesplnitelná. Počítalo se třeba s tím, že automobily musejí daných limitů dosahovat za všech jízdních podmínek. Přitom je logické, že třeba během startování do kopce s taženým přívěsem není možné dosáhnout stejných emisí jako během běžné jízdy po okresní silnici. To v praxi znamená faktický konec spalovacích motorů, protože takové limity prostě a jednoduše nejde splnit.
Navíc všichni budou všude nabíjet svá elektrická vozidla a než dojedete na návštěvu rodičů třeba z Karlových Varů do Brna, tak budete muset někde hodinu a půl strávit při dobíjení svého auta, které navíc dříve stálo 350 tisíc, ale teď díky „pokrokovým technologiím“ stojí minimálně jednou tolik. Záměrně pomíjím rozepisováním se o nesmyslnosti realizace každodenního dobíjení vozidel na sídlištích a městských aglomeracích.
Země EU se v rámci Kjótského protokolu zavázaly k různým omezením svých emisí a EU jako celek si pak ve své klimatické politice určila řadu cílů, které chce do budoucna naplnit. Největšími znečišťovateli na světě jsou přitom Čína a USA, kteří se na tomto podílí dvěma třetinami. Nic na tom, že státy EU se podílejí na světovém podílu znečištění skleníkovými plyny pouhými zhruba 8 %, přičemž Německo z tohoto koláče ukrajuje více než 2 %. V celkovém srovnání zemí EU, je pak navíc vidět dlouhodobě ustálený a mírně klesající trend vývoje vypouštěných skleníkových plynů. Jinými slovy, České republiky se to až zase tak netýká, ale musíme se přeci politice EU opět podřídit, ne? Green Deal a další nesmyslné investice a dotace na „zelené“ projekty ze strany EU, které v rámci rozvoje hospodářství, infrastruktury a kvality života našich obyčejných lidí nic dobrého nepřinesou. Přitom naše města a obce, ale zejména jejich občané, přeci nejlépe vědí, co by potřebovali zrekonstruovat anebo postavit. Takhle je to ale ze strany EU již předem určeno.
Inkluze
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Článek byl převzat z Profilu Ing. Radovan Vích
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV