Doufejme, že ne, protože takovou válku, pokud by byly použité i jaderné zbraně, by nikdo nepřežil. Alespoň v Evropě. Všichni se v odhadech reakce Putina i způsobu vedení války Ruskou federací na Ukrajině spletli a je potřeba patřičně reagovat. Je velmi riskantní povzbuzovat k pokračování téhle války nebo jejímu rozšiřování zasíláním zbraní a munice na Ukrajinu, případně vstupem dalších států do konfliktu nebo „mírovou“ misí na Ukrajině pod vedením NATO. To aktuálně hrozí a pak to může dále eskalovat. To je riziko multilaterálního světa, nebo chcete-li globalizace, do kterého se svět přeměnil. Je ale potřeba se starat každý sám o sebe.

Jen si to shrňme, jak moc se mezinárodní vztahy přeměnily během takto krátké doby. NATO a EU přestaly fungovat jako celek. Turecko odmítlo uvalit sankce na Rusko. Francouzská automobilka Renault obnovila výrobu ve svých závodech v Moskvě. Rozhodnutí Renaultu má podporu francouzské vlády, která je jeho hlavním akcionářem. Maďarsko dokonce prohlásilo, že bude vetovat rozhodnutí EU, pokud se rozhodne zakázat dovozu energie z Ruska, zavést bezletovou zónu nad Ukrajinou, či vyslání mírového kontingentu složeného z armád evropských zemí. Švýcarský potravinářský gigant Nestlé také oznámil, že pouze omezí své některé aktivity v Rusku, ale jinak na zdejších trzích zůstává. Už dříve to vypadalo na vývoj tímhle směrem a nyní se to potvrdilo. V rámci států NATO se vyprofilovaly státy, kterým se do konfliktu nechce vstupovat, ani to podpořit a maximálně se nechaly dotlačit k některým ústupkům proti takovému přesvědčení. Těmi státy jsou jasně Německo a Maďarsko, Francie (hodně proto, že je tam těsně před prezidentskými volbami, jindy by to možná bylo odlišné).

Na druhé straně je kurz rublu k naší koruně dokonce na vyšší úrovni než před začátkem konfliktu. Prezident Putin podepsal dekret, podle kterého Rusko od pátku 1. dubna za plyn určený pro Evropu už nebude brát eura ani dolary, platby požaduje v rublech. Státní plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby tímto způsobem upravil dodavatelské smlouvy. Pokud se na nové podmínky nepřistoupí, dodávky plynu skončí. „Pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení“, řekl dne 31. března poslancům bezpečnostního výboru náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. A dodal, že dodávky zemního plynu prostě nelze v krátké době nahradit. Bude to zásadní problém nejen pro naše průmyslové podniky se ztrátami pracovních míst, ale i pro domácnosti. Ceny plynu tak mohou vzrůst v průběhu několika málo dnů na násobky dnešních cen a stát na to není připraven. EU sice na Ruskou federaci uvalila sankce, ale takhle to spíše vypadá, že nemalé problémy bude mít naopak Česká republika. Premiér Petr Fiala (ODS) přitom před týdnem tvrdil, že není žádný problém, když Rusko zastaví dodávky plynu, že nám budou USA vozit zkapalněný plyn a najednou náměstek ministra Neděla tvrdí pravý opak.

V konfliktu ostatní povzbuzují a Ukrajině dodávají naděje a zbraně hlavně státy NATO, které jsou geograficky od ní nejdále, tedy USA a Velká Británie. V Evropě je vojensky nejaktivnějším státem Polsko, které se snaží další státy přesvědčit, aby se s ním vydaly na "mírovou" misi. Zatím to neslaví velký úspěch, protože všem došlo, že by se o žádnou mírovou misi nejednalo, ale o regulérní vstup NATO do konfliktu, tedy by se zúčastněné státy také staly válčícími stranami se všemi hrozbami a riziky. Naše vládní koalice je také v otázce zasílání zbraní a munice na Ukrajinu velmi aktivní.

Jak se dalo předpokládat, konflikt na Ukrajině nenechává bez povšimnutí ani Turecko. Zatím různě lavíruje, ale nepřestává situaci velmi pozorně sledovat. Vypadá to, že není zcela bez zájmu se zapojit i přímo, např. na tzv. osvobozování Mariupolu, jak referoval deník Echo24, spolu s Řeckem a Francií. Což je také dost zajímavá koalice.