Pan Zdechovský by tedy musel ze “socialistického nesmyslu” obvinit řadu evropských států směrem na západ. A to proto, že využívají speciálního zdanění finančního sektoru v různých formách. Děje se tak ve více než 10 státech Evropské unie a jedná se o běžně využívaný nástroj jako zdroj státního rozpočtu. Příkladem může být Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Belgie atd. Zaráží mě, že pan europoslanec nemá ani po pěti letech v Evropském parlamentu o těchto věcech povědomí a neví, co v EU běžně funguje.

Je třeba si uvědomit, že ziskovost bank v České republice je více než dvojnásobná (12%) než je průměr v EU (5%). Nadměrné jsou zisky především v posledních létech. Čistý zisk bank v roce 2018, největší v historii, přesáhl 82 miliard korun. Většina zisku bank však odtéká do zahraničí, pouze malá část se reinvestuje v ČR. Finanční sektor se na celkovém odlivu z ekonomiky vzhledem ke své velikosti, a převážně zahraničnímu vlastnictví, podílí v hlavní míře. Za připomenutí stojí, že v době finanční krize se zisky z ČR posílaly na sanaci mateřských bank v zahraničí. Myslím, že je tedy správné, aby se především největší banky podílely spravedlivěji na rozvoji naší ekonomiky a na růstu životní úrovně.

S velkou oblibou se používá argument, že banky přenesou zvýšené zdanění na klienty, že na to doplatí předevší nejchudší. Konkurence mezi bankami je velká a konkurenční boj by si měl poradit i s možným přenesením daně na klienty.

Sociální demokracie navrhuje, jako jedno z možných řešení, zavedení progresívního odvodu z bankovních aktiv. Progrese cílí především na velké banky, které odvedou většinu z celkového výnosu “bankovní daně”. Na menší banky dopadne tato daň nejméně. Velikost banky je tedy relevantní kritérium. Dle našich aktuálních propočtů by navíc toto zdanění vyneslo cca 14 miliard korun. A to je jistě pro státní rozpočet zajímavý přínos.

Tedy žádný socialistický nesmysl, ale běžně užívaný nástroj v řadě zemí EU.

Václav Votava