Vážený pane předsedo, děkuji za slovo.

Dámy a pánové, já jsem vystupoval k tomuto zákonu již v prvním čtení. Zmínil jsem tehdy věc, která tady zatím nezazněla, a proto bych ji chtěl připomenout, a to je cena povolenky a její nárůst, který jsme zaznamenali v minulém období vlastně na pětinásobek, a významně to ovlivnilo celý ten systém. Dokonce my jsme museli sáhnout i do změny daňových zákonů, měnili jsme zákon o dani z přidané hodnoty.

Zmínil jsem také věc, která je, řekněme, spíše obecnějšího charakteru a to je to, co obsahovala ta důvodová zpráva, odkaz na výzkum Stanford University, který říká, že vlastně při situaci, kdy by došlo k předpovídané klimatické změně a očekávanému, byť tedy limitovanému, nárůstu teploty do roku 2100, tak by se hrubý domácí produkt u nás na hlavu zvýšil od 102 procent, tedy teď to vezmu velmi nekorektně, ale jakoby to oteplení bylo v jiném ohledu prospěšné. Ale na druhou stranu proti tomuto názoru máme jiné názory. Teď se rozšířila ta debata o klimatické změně právě probíhajícím klimatickým summitem v New Yorku a projevem Grety Thunbergové. A v naší televizi jsem zaznamenal, že jedna z očekávaných možností je také to, že by se úplně změnil charakter proudění v Atlantickém oceánu a projevilo by se to vlastně omezením účinku Golfského proudu, který otepluje nebo vlastně udržuje charakter klimatu, který známe po staletí a tisíciletí u nás a v pravděpodobnost tohoto jevu ten dotyčný vědec, který tam vstupoval, uvedl jako padesát na padesát. Čili byla by u nás zima. Museli bychom hledat cesty, jak se ohřát a ne jak se ochladit.

Ještě bych chtěl zmínit jednu věc a to je, že je potřeba podle mého názoru zabývat se novými technologiemi. Ale na to prostředky, stržené za dražby emisních povolenek, myslí. Technický rozvoj, technologický pokrok je tam z toho financován. My zatím pořád jenom vyrábíme elektrickou energii tím, že ohříváme vodu v kotli, ať už uhlím nebo plynem nebo jadernou reakcí, a to proháníme turbínou, kromě tedy větru, vody a solární energie. Takže tady by podpora možných nových, možná i zásadně nových způsobů získávání energie z hmoty byla namístě.

Jedním z takových způsobů výroby tepla, energie, který je ohleduplný ke klimatu, který podporuje centralizaci, je teplárenství. My máme u nás 1,5 milionu obyvatel napojených na centrální zásobování teplem, 40 procent domácností, je to 1,5 milionu domácností, tedy 4,5 milionu obyvatel odhadem a dvě třetiny produkce těch tepláren souvisí s kogenerací, takže kogenerace je postup, který by zasloužil podporu.

Umožnil by samozřejmě zabránit případnému rozpadu centrální soustavy zásobování teplem, pokud by k rozpadu té soustavy vlivem nějakých ekonomických důvodů, třeba mimochodem zdražením povolenek, kterému teplárny čelily asi před dvěma lety, došlo, tak ty vzniklé menší zdroje by vypadly ze systému EU ETS a spadly by do systému sdíleného úsilí, kam patří 60 procent všech emisí a musím říci, že tam pak by ty jednotlivé malé zdroje nepřispívaly příliš dobře k plnění těch ambiciózních klimatických cílů, ke kterým jsme Evropskou unií, ale i světovým klimatickým alarmismem, tlačeni. Takže můj návrh spočívá v tom, že bych chtěl, abychom podpořili možnost podpory kogenerace, kogenerační výroby tepla našimi teplárnami.

Nyní jak to chci udělat. V paragrafu 7 odstavec 4 po té změně jsou vypočteny aktivity, které je možno financovat z výnosů dražeb, a jsou tam uvedeny různé položky, na které je účelově vázán tento výnos. Já navrhuji, aby se tam do toho seznamu také zavedla podpora kogenerační výroby elektřiny a tepla, tedy konkrétně, že by se v paragrafu 7 odstavec 4 za slova "zásobování tepelnou energií" vložila slova "podpora kogenerační výroby elektřiny a tepla", co by podle mého názoru pomohlo udržet konkurenceschopnou soustavu centrálního zásobování teplem v naší republice, která má tak obrovský význam. Pak se v podrobné rozpravě ke svému návrhu přihlásím.

Děkuji.