Prezidenta Miloše Zemana poctil týdeník Reflex ve svém nejnovějším čísle tím, že mu věnoval titulní stranu, úvodník, aktuální díl nekonečného komiksu a nádavkem ještě dalších osm stran uvnitř časopisu. Těm délkou dominuje článek doyena českých novinářů Karla Pacnera pod titulkem „Mám strach o tuto zemi II“ a vše završují texty Petra Koláře a Petra Holce o rizicích spojených s životním stylem Miloše Zemana.

Na titulní straně nám časopis nabízí v koláži požitkářského Zemana obklopeného nahými dívkami, úvodník se mu vysmívá kvůli zanícenému palci u nohy, kterým Zemanovo okolí vysvětlovalo jeho poněkud nejistou chůzi. „Achilles měl patu a náš hrdina má palec. Toť jest to citlivé místo rekovo! A to je i to nejcitlivější místo naší krásné země!“ píše v editorialu šéfredaktor Pavel Šafr. Kreslený komiks Zelený Raoul pak Zemanovi přisuzuje „překvapivě“ za společníky Miroslava Šloufa a alkohol.

Mezi spolupracovníky je dobré připomenout Šloufa i Nejedlého kvůli Lukoilu

Uvnitř časopisu si v hlavním článku Karla Pacnera přečteme, že prezident Miloš Zeman nemá dost kvalifikovaných spolupracovníků, o které by se mohl opírat. „Dnes ho z dálky podporují jeho bývalí ministři, vesměs sedmdesátníci a osmdesátníci, ze střední generace tam má pouze Vratislava Mynáře, drobného podnikatele z jižní Moravy,“ píše Karel Pacner.

„K jeho blízkým patří Martin Nejedlý, který strávil devadesátá léta v Rusku a nyní je zástupcem ropné firmy Lukoil v republice, přičemž všechny velké ruské firmy závisí na libovůli Kremlu. Členem téhle party byl i Miroslav Šlouf, bývalý komunistický funkcionář, jenž pro něj dělal práce všeho druhu, včetně těch nejšpinavějších,“ nenechává Karel Pacner nikoho na pochybách, jaký je jeho vztah k Miloši Zemanovi a jeho spolupracovníkům.

Radši ho seberou a odvezou jako oběť spiknutí vlastní ochranky

Když už se pustit do Zemana, nelze opomenout alkohol, o němž se dokonce rozepsali dva redaktoři. „Zemana nikdy neuvidíte úplně zlitého. A kdyby mu to náhodou hrozilo, vždycky radši dřív upadne někde na schodech, takže ho včas seberou a odvezou domů coby oběť spiknutí jeho vlastní ochranky,“ uvádí Petr Holec. Jeho kolega Petr Kolář si zase zavzpomínal, jak Severoatlantická aliance čekala na souhlas členských států s bombardováním srbských ozbrojených sil a Miloš Zeman coby premiér místo projednávání ve vládě popíjel becherovku.

„Kdo si to přečte, kdo si tedy dá tu práci, tak se nedozví vůbec nic nového. Všechno, co tam je, prošlo dávno všemi médii, ať se to týká Lukoilu, Miroslava Šloufa, bývalých ministrů Zemanovy vlády, různých mesaliancí – ať domnělých, nebo skutečných – s komunisty a podobně. Četl jsem to hodně podrobně a nedozvěděl jsem se jedinou skutečně novou informaci. Takže informační cena toho materiálu je nulová,“ kritizuje pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský časopis Reflex za to, co v aktuálním čísle o hlavě státu napsal.

Posměšný úvodník o Zemanově zaníceném palci u nohy

Za valnou nepovažuje ani estetickou úroveň spousty stránek, které se Zemanovi věnují. „Při pohledu na titulní stranu a podobnou koláž, která uvnitř čísla uvádí hlavní článek, mě napadá jediné hodnocení: naprostý nevkus. Jiná věc jsou kresby Marka Douši, protože u nich se bavím, to má smysl pro humor. Navzdory tomu zjednodušení, které dává dohromady Gottwalda, Husáka a Zemana, tak to je zjednodušení, které pro karikaturu prostě platí a má to i vkus. Ale ty dionýsovské koláže s buřtíky a slečnami jsou dost nevkusné,“ myslí si Petr Žantovský.

Naopak mu nevadí, že úvodník napsal šéfredaktor Pavel Šafr systémem perzifláže, kdy použil posměšné a satirické zpitvoření Zemanova zaníceného palce u nohy, kolem něhož se celý úvodník točí. „To, že je to možná hloupé, je jiná věc, ale odpovídá autorské nátuře pana Šafra, podobné perly od něj tu a tam čítám. Ale to mi nevadí, zjevně to je kurzíva, zjevně to ctí nějaký novinářský žánr. Jen by to nemělo být pod názvem editorial, protože pak to vypadá jako redakční názor. Nebo to má být redakční názor?“ ptá se mediální odborník.

Zkušený novinář nepřinesl jediný nový fakt v pohledu na Miloše Zemana

V hlavním textu Karla Pacnera pak nenašel jediný nový fakt, který by posouval názor na Miloše Zemana v pozitivním nebo negativním smyslu. „Co mě udivuje u tohoto velice zkušeného novináře, je, jak plytce klouže po povrchu věcí a jak dává dohromady věci, které spolu nesouvisejí. Ať už to jsou nedávné změny v Ústavu pro studium totalitních režimů nebo glorifikace pana Nečase. U té mi navíc přijde úplně směšné tvrdit, že pan předseda Nečas je svatý bojovník s kmotry. Už i jeho největší zastánci pochopili, že tak to není a že má jen jinou image,“ tvrdí Petr Žantovský.