„Osobně jsem hluboce přesvědčena, že tento ústav (ÚSTR) už nemá v současnosti význam,“ říká pro ParlamentníListy.cz komunistická senátorka Marta Bayerová. Jak dodává, jakkoliv je náš současný režim demokratický, může být našimi potomky také vnímán jako totalitní, z určité strany. A tak prý může vyšetřování pokračovat do nekonečna. „Kam až chceme táhnout tu nenávist,“ ptá se Bayerová.

Kriticky ohodnotila senátorka vyjádření Marka Bendy (ODS), který zastává stanovisko, že by se středoškolský dějepis měl vyučovat na základě poznatků ÚSTR. „Pan poslanec by se měl, podle mého, především zamyslet nad sebou a svým vlastním jednáním, pokud jde o vzdělání, a teprve pak mluvit do vyučování dějin,“ připomněla senátorka Bendovi jeho problémy kolem rigorózní práce a titulu JUDr.

K možnosti vzniku ústavu pro studium privatizace či polistopadového režimu, se Bayerová staví s porozuměním. „Jistě, proč ne? Jsme-li demokratický stát, proč by taková instituce nemohla vzniknout?“ konstatuje senátorka.

Ústav na studium divoké privatizace? Až odejde garnitura, co v tom účinkovala

„Jsem přesvědčena, že tento ústav zde má své místo,“ nesouhlasí se zákonodárnou komunistickou kolegyní Vladimíra Lesenská, poslankyně za ČSSD. Podle ní by měl ústav sdružovat všechny historiky, kteří mají o bádání tohoto období zájem. Podle Lesenské by rozhodně neměl být zrušen, ale také by neměl sloužit politickým zájmům, aby jedna strana hledala něco na stranu druhou. „Když ten ústav vznikal, říkalo se, že vzniká účelově proti něčemu, teď se zase tvrdí, že se účelově manipuluje proti něčemu jinému. Měli by se toho konečně ujmout lidé, kteří by podobným nátlakům nepodléhali a řídili by tu instituci odborně, tak, jak se řídit má,“ říká poslankyně.

Na dotaz redakce, zda by měl v budoucnu vzniknout ústav pro studium polistopadových dějin, se Vladimíra Lesenská rozesmála. „To jako, že by měl vzniknout nějaký ústav na studium divoké privatizace? No, možné to je, ale jak já to vidím, tak teprve až odejde ta politická garnitura, která v tom účinkovala,“ řekla se smíchem poslankyně.

V hlavách senátorů se může vylíhnout leccos, u senátora Dienstbiera je možné všechno

„Myslím, že se ÚSTR těmito tahanicemi diskredituje v očích všech občanů,“ říká senátor Vladimír Dryml (BEZ PP/SPOZ). Je přesvědčen, že to škodí pověsti ústavu a tím i jeho věrohodnosti. „Je vidět, že se to zpolitizovalo a může to být nástrojem politického boje. A toho se obávám,“dodává senátor.

„Myslím, že se nenajde senátor, který by zřízení ústavu pro studium polistopadového režimu navrhnul. I když,“ zamyslel se, „v senátu je vlastně možné úplně všechno. V hlavách některých senátorů, se může vylíhnout leccos, takže ani toto nevylučuji. Například u pana senátora Dienstbiera (ČSSD) je možné opravdu vše,“ zasmál se Dryml.

Proces privatizace je hoden důkladného studia – policie a státního zastupitelství

„Já se přiznám, že do toho příliš nevidím, zaznamenal jsem ale, že v digitalizaci byla pochybení. Značná část byla sice digitalizovaná, ale chybí k tomu metadata,“ říká předseda klubu TOP09 Petr Gazdík. „Myslím, že se tam skutečně politikaří, že ten ústav není nezávislý. Jeho práce je ovlivňována politickými zájmy a dělá se z toho politika, což mě mrzí,“ říká předseda klubu. Jak dodává, přál by si, aby už ta data byla zcela digitalizována. „Aby se už nehrály politické hry s tím, kdo má od těch dat klíč,“ komentuje předseda klubu TOP09.

Petr Gazdík by ale prý rozhodně nechtěl srovnávat komunistické zločiny s pochybeními během privatizace. „V jednom případě šlo o selhání jednotlivců, v druhém o zhoubnou ideologii,“ dodává.

K vytvoření ústavu pro studium divoké privatizace má ale i Petr Gazdík svérázné stanovisko. „Nemyslím, že by to měl být zrovna ústav k filosofickému zkoumání,“ směje se. „Proces divoké privatizace považuji sice za hoden důkladného studia, ale ze strany státní policie, státního zastupitelství a soudů,“ říká poslanec. Není si prý jist, zda by zkoumání novým ústavem bylo k něčemu. I když připouští, že v České republice je zvykem zřizovat ke všemu různé orgány. „Jsme v zemi, která má různé komise, ústavy a úřady ráda, takže třeba i na to jednou dojde,“ dodává Petr Gazdík se smíchem.

ÚSTR musí zůstat vědeckým a ne politickým ústavem

„Myslím, že ředitel Daniel Herman řídil ten ústav dobře,“ zastává se svého kolegy historika poslanec za ODS Walter Bartoš. Ústav byl podle něj stabilní, proto se domnívá, že jde o politickou hru. „Ten ústav má být otevřený a lidé mají mít možnost přijít a podívat se do těch dokumentů,“ konstatuje Bartoš. „Nechápu proto, proč by mělo docházet ke změnám,“ dodává.

Také Walter Bartoš je přesvědčen, že ÚSTR má v naší společnosti své místo. „Nemyslím ale, že by měl být politický, ale skutečně historický,“ říká poslanec. Jsem historik, takže věřte, že vím, o čem mluvím. Je důležité, aby lidé pochopili tu dobu, která byla,“ vysvětluje poslanec. Přiznává ale, že pro některé lidi mohl ten ústav fungovat jako zdroj informací, které potřebovali „vytáhnout“ na někoho jiného. „Ústav ale fungoval jako vědecká instituce a podle mého fungoval opravdu dobře,“ hodnotí Bartoš.

Historie začíná po 50 letech, na nový ústav je ještě brzy

S námitkou redakce, že právě za zpolitizovanost je ústav i jeho ředitel kritizován, Walter Bartoš nesouhlasí. „Nemyslím si, že by ředitel Herman byl zpolitizovaný. Myslím, že zrovna on si držel „dištanc“ od politických vlivů,“ je přesvědčen poslanec. Je prý spíše přesvědčen, že teď bude ústav teprve zpolitizovaný. „Doposud fungoval ústav jako nezávislá vědecká instituce,“ tvrdí Bartoš.

O možnosti vzniku nějakého ústavu, který by se zabýval polistopadovým obdobím, zejména privatizací, Walter Bartoš vyslovil značnou pochybnost. „Myslím, že nějaké excesy, k nimž během toho standardního demokratického systému, v němž žijeme, budou spíše řešit běžní historikové, kteří se zabývají novodobými dějinami,“ dodává.

„Mimochodem, říká se, že historie začíná po 50 letech, alespoň ve škole pro odborné historiky nás tomu učili,“ říká poslanec a počítá: „Jsme v roce 2012, ergo se dostáváme někam do roku 1963, takže si myslím, že takový ústav zatím nemá své opodstatnění“. Bude prý k tomu stačit běžný historický ústav. „Období komunistické éry bylo spíše takovým vybočením z normálního demokratického fungování a přirozeného vývoje. Proto si zaslouží tu zvláštní pozornost, i ústav k odbornému bádání,“ říká na závěr poslanec Walter Bartoš.