Změnu zákona o soudních exekutorech a o exekuční činnosti předložili poslanci z KSČM Vojtěch Filip, Pavel Kováčik, Alexandr Černý a Miloslava Vostrá. Norma měl podle předkladatelů měnit občanský soudní řád i insolvenční zákon.

Poslanec zpravodaj Pavel Staněk z ODS ale zmínil, že návrh je starý, složitý a není způsobilý k projednávání v legislativním procesu. Staněk tak podal dnes v jednací síni návrh na zamítnutí, čemuž poslanci nakonec vyhověli.

„Poradil mi tady pan ministr, ať to zkusím příště. Tak já to příště zkusím,“ zmínil krátce poté Filip. Na slova zpravodaje "o staré normě" reagoval tím, že tento zákon nebyl zařazen do programu nikdy, dlouho ve sněmovně ležel (byl předložen před rokem) a navíc byl vyhotoven a předložen ještě dříve, než vládní novela, kterou se oháněl právě občanský demokrat Staněk.

„Můžeme problémy odstranit při druhém čtení a ve výborech,“ zmínil Filip ještě před hlasováním a poslance tím žádal, aby pro normu zvedli ruce. Jenže 64 zákonodárců řeklo, že souhlasí se zamítnutím normy.

Filip: Oni na tom vydělávají jen exekutoři!

Vojtěch Filip ve svě řeči kromě jiného připomněl, že se po desetiletí odehrávalo v Česku něco, co nemohl předpokládat zákonodárce nikdy: zákon o exekutorech totiž začal fungovat nikoliv ve prospěch těch, co nemají zaplaceno, ale ve prospěch exekutorů.

„Ten systém se pokřivil. Jediný, kdo na tom vydělá, je exekutor a jeho podnikání je tak privilegované, neboť exekutor nenese riziko. Dokonce se tady v Česku pořádají i exekuce, které neodpovídají principům humanitárního jednání v 21. století,“ uvedl Filip.

„Nechceme exekutora připravit o odměnu, ale nemůže to být tak, že exekutor nenese žádné riziko," řekl dále komunista a připomněl, že vše - tedy i vymáhání dluhů - by se mělo dít v souladu s ústavními právy občanů - dlužníků.

„Není přece možné, aby kvůli 21 tisícům byl obstaven majetek za dva a půl miliónu,“ podotkl dále předseda komunistů, který je právníkem.

Na stranu předkladatelů se postavil i poslanec Věcí veřejných Vít Bárta.

„Je zapotřebí novelu ocenit,“ uvedl Bárta. Podle něj celou praxi kolem vymáhání dluhů umožňuje a leckdy i vytváří praxe vlády. Zmínil lichvářské půjčky a také připomenul podstatu lichvy. „Nemáme zastropovanou lichvu, v tom je ten problém....a také v hazardu,“ řekl Bárta a připomenul loňské návrhy VV na úpravu spotřebitelských úvěrů.

Měly se zmírnit podmínky pro osobní bankrot

Věřitel měl podle této novely exekučního řádu s podáním návrhu na exekuci doložit, že dlužníka vyzval k dobrovolné úhradě dluhu. Pokud by dlužník čelil více exekucím, soud by je musel sloučit do jedné a určit exekutora. Z exekuce by byl podle předlohy vyloučen exekutor, který by měl vztah k účastníkům exekučního řízení a vyvstaly by pochyby o jeho nepodjatosti. Exekutoři by museli podle návrhu umožnit dlužníkům uzavřít dohodu o splátkách. Novela měla také zmírnit v případě chudších lidí podmínky pro osobní bankrot.

Komunisté dále navrhovali, aby exekutor mohl zabavit jen věci, které prokazatelně patří dlužníkovi. Nemovitosti by si dlužníci mohli nejprve prodat sami za tržní cenu a z výnosu uhradit závazky. Vláda předloze ale vyčetla například vylučování exekutora z exekuce nebo omezování délky exekučního řízení.

Sněmovna už loni schválila vládní novelu, která zpřísnila podmínky pro činnost exekutorů. Rovněž tato novela obsahovala požadavek na povinnou výzvu dlužníkům, aby před exekucí dobrovolně zaplatili, a spojování více exekucí do jedné. Neoprávněně zabavenou věc mají exekutoři vracet na místo, odkud ji vzali.