„Účast ve volbách byla v Česku nízká podle mě ze dvou hlavních důvodů. Ten první spočívá v tom, že Češi obecně chodí málo k volbám. Ten druhý vidím v tom, že si lidé zde uvědomují a procházejí určitou krizí demokracie. A politici na to neuměli včas reagovat. Proto bude teď na nich, aby to změnili,“ řekl Plichta ParlamentnímListům.cz.

S druhým jmenovaným důvodem pak připomněl fakt, který nelze přehlédnout. A to, že postoj Čechů k Evropské unii všeobecně je špatný. „Například Václav Klaus o ní hovoří dlouhá léta negativně, v posledních letech stále víc, zmiňuje se i o tom, zda by se nemělo uvažovat o vystoupení z ní. A to vše samozřejmě mínění občanů utváří a ovlivňuje, pokud to slyší celé roky. Přitom si neuvědomují ty klady a nevidí, že i Češi dostávají z Evropské unie do země hodně peněz. Tímto postojem si bohužel Česká republika vysloužila postoj, že se na ni v Evropském parlamentu i Evropské unii dívají mnozí přes prsty. Je vidět, že nová vláda, která tu je, je EU nakloněná, snad tedy zapracuje na tom, aby se ta situace změnila. Ale je jisté, že s tím bude mít hodně práce,“ domnívá se Martin Fabrice Plichta, novinář a dopisovatel Le Monde.

Vítězství nacionalistů ve Francii nebylo překvapením

Jelikož volby do EP ve Francii ukázaly, že Francouzi vkládají důvěru do nacionalistické strany Le Pena (a nyní jeho dcery Marine Le Pen), bylo na místě se Plichty zeptat též na to, co vše to může znamenat a přinést v nejbližší budoucnosti. A také, jaké důvody on sám vidí, že za tím stojí.

„Především se dá říci, že výsledek voleb nebyl překvapením pro všechny, co sledovali již před volbami průzkumy veřejného mínění. Tam vítězství Národní fronty bylo zřetelně a dlouhodobě naznačené. Francouzi se cítí převálcováni imigrační vlnou, nyní v době krize, kdy je těžké bojovat o každé euro i každé pracovní místo, vidí v imigrantech hlavně ty, co jim berou práci. Je to problém, v kterém se protínají imigrační otázky a hledání správné míry francouzské identity. Ve Francii jsou nyní čtvrti, kde žijí pouze přistěhovalci, a ty čtvrti jsou mnohdy opravdu spíše ghetty. Lidé v nich nemají šanci na uplatnění na pracovním trhu, a to i v případech, že mají i diplomy z univerzit. Pokud se přijdou ucházet o práci, i když mohou být dobří, většinou dostanou přednost Francouzi. Skoro by se dalo hovořit o způsobu rasismu, který imigranty do jisté míry vyřazuje ze šance svoji situaci a postavení vylepšit. Proto je atmosféra ve Francii dost napjatá a výsledkem je to, že lidé ve volbách dali přednost té Národní frontě, straně, která o jejich problémech jako jediná velmi otevřeně hovoří a snaží se nastiňovat řešení – i když radikálním směrem,“ vysvětlil francouzský novinář a zároveň muž, který se aktivně v Česku věnuje charitě (potravinové banky pro chudé, pozn. red.).