V sedmi týdnech zbývajících do předčasných voleb mohou správně zvolená a zdůrazňovaná témata postavit na hlavu dosavadní prognózy a preference politických stran. Při šikovné kampani pravicových stran se u voličů může projevit tendence k vyvažování, aby levice neovládla až příliš mnoho ústavních pozic ve státě. Pokud se však levicovým stranám podaří utvrdit veřejnost v přesvědčení, že zhoršená ekonomická situace země i většiny jejích obyvatel je dílem sedmi let pravicových vlád, můžeme se nadít i levicové ústavní většiny.

„Celková ekonomická situace nebude faktorem, který by rozhodl volby. Její vliv nebude o moc větší než v minulosti. Pro českou veřejnost je typické, že považuje ekonomickou situaci ve státě za špatnou a ve výhledu dále se zhoršující. To trvá už celou řadu let. A ta nálada letos není o mnoho horší, než byla třeba při volbách v roce 2010,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Herzmann

Ekonomická témata mohou být i díky doznívání krize potlačena

Ani politolog Petr Sokol není přesvědčen o tom, že stav peněženky každého z nás bude tím, co předčasné volby rozhodne. „Do určité míry to bude překryto těmi událostmi posledních měsíců, kdy se víc dostala do popředí debata o tom, zda prezident Zeman postupuje správně a zda se u nás mění politický systém na něco, co by se blížilo prezidentskému. Přestože se tedy dlouho zdálo, že tématem příštích voleb budou ekonomická témata, tak vývoj i vzhledem k možná doznívající ekonomické krizi ukazuje, že budou potlačena,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol.

Od minulých voleb stoupl počet lidí, kteří mají pocit, že se mají hůř, což by mělo nahánět hlasy levici. „Ve statistickém smyslu slova existuje souvislost mezi volbou levice, nebo pravice a sociální statutem či ekonomickou nebo příjmovou situací domácnosti. Lidé z nízkopříjmových skupin mají daleko větší tendenci volit levici už proto, že pro ně jsou důležité sociální jistoty, které levice ve svých programech zpravidla zdůrazňuje,“ říká Jan Herzmann.

Při rozhodování hrají roli i jiné hodnoty, než kolik vyděláváte

Hned ale upozorňuje, že to neplatí o každém jednotlivci. „Je řada lidí s nízkým příjmem, zejména třeba důchodci, kteří volí pravici, a to hlavně z tradičních důvodů, někdy dokonce i z hlediska své rodinné tradice. A naopak jsou lidé s vysokými příjmy, často i podnikatelé, kteří volí levici, protože jsou přesvědčenými socialisty nebo sociálními demokraty,“ konstatuje sociolog.

Zejména v postkomunistických zemích je to štěpení trochu oslabeno tradicí toho souboje pravice a levice, která pro mnohé stále vyvolává nějaké sentimenty nebo negativní vzpomínky na komunismus. U nás není tak úplně výjimečné, že někdo volí pravici, i když není úplně nejbohatší. Tohle není nikdy stoprocentní a platí to i v západních zemích. Vždy hrají při rozhodování nějakou roli ještě i jiné hodnoty než jenom to, kolik vyděláváte,“ upozorňuje Petr Sokol.

Velmi výrazným prvkem může být touha vyměnit politiky

Jan Herzmann od předčasných voleb neočekává, že v nich půjde o střet ekonomické situace na jedné straně s tématy o obraně svobody nebo o hrozbě vlády s podporou či účastí komunistů. „Nejsou to faktory, které stojí proti sobě. U části voličů bude určitě panovat obava z příliš dominantního postavení levice po těchto volbách. Tedy z toho, že podle průzkumů existuje možnost, že by levice mohla mít po předčasných volbách ve sněmovně ústavní většinu a vlastně by tak ovládala všechny ústavní instituce,“ poznamenává sociolog.