Velice záslužně vypadá počin vlády Petra Nečase, která chce předloženým návrhem ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti zabránit nadměrnému zadlužování státu. Na chvályhodnosti tohoto kroku ale výrazně ubírá skutečnost, že tato „vláda rozpočtové odpovědnosti“, jak se sama nazvala, nepředložila tento návrh v počátcích svého vládnutí, ale až v době, kdy je zřejmé, že bude fungovat jako bič až na vlády, které přijdou po ní.

Z navrženého textu vyplývá, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat Poslaneckou sněmovnu neprodleně o vyslovení důvěry. A už když státní dluh přesáhne 45 procent HDP, má se podle vlády snížit o pětinu platová základna pro výpočet platů politiků. Zároveň by se měl zastavit růst prostředků na odměnu za práci v sektoru veřejných institucí.

Šéfovi ČSSD se nelíbí parametry „dluhové brzdy“

Pro ilustraci je třeba uvést, že v letech 2003 až 2008 se veřejný dluh pohyboval v rozpětí jediného procenta (od 27,9 do 28,9 procenta), ale vzhůru vylétl v následujících letech 2009 až 2012 (postupně 34,4 procenta, 38 procent, 41,2 a za minulý rok předběžně 45,1 procenta) v období konce Topolánkovy vlády, za Fischerovy úřednické vlády a za působení Nečasova kabinetu.

Není divu, že proti navrženým parametrům „dluhové brzdy“ protestoval hned v úvodu projednávání ve sněmovně předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka, jenž prohlásil, že hranici 45 procent překročí Česká republika už na konci tohoto roku. Ministr financí Miroslav Kalousek na to reagoval tím, že na konci roku 2014 očekává podíl zadlužení na HDP na úrovni 42,6 procenta. Poslanci v prvním čtení zákon o rozpočtové odpovědnosti podpořili. Opozice neuspěla s požadavkem na pozastavení projednávání.

Ekonomické odhady silnou stránkou ministra financí nikdy nebyly

Schopnost Miroslava Kalouska odhadnout ekonomický vývoj už mnohokrát zpochybnil jeho předchůdce ve funkci ministra financí Vlastimil Tlustý. „Jeho odhady jsou vždy nepravdivé. Vždy je opravuje, vždy předpoví nějaké tempo růstu, aby pár měsíců poté řekl, že to bude horší. Takhle to dělá celou svou ministerskou éru. Bude to tak dělat dál a používá k tomu s ůsměvem neuvěřitelné zdůvodnění, že to přece nikdo nemůže vědět. Ale pak je otázka, proč se cítí kompetentní být ministrem financí, když to nemůže vědět,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Vlastimil Tlustý.

Samotné přijetí obecných pravidel týkající se rozpočtové politiky v podobě ústavního zákona považuje za rozumné Jiří Schwarz, docent ekonomie z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. „A to i z toho důvodu, že vlády se v demokratických společnostech střídají a důsledky rozpočtové nekázně většinou dopadnou na vládu, která ji nezpůsobila. Ovšem nastavení parametrů musí být předmětem velmi detailní diskuse,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Jiří Schwarz.

Finanční ústava nastaví dlouhodobá pravidla všem příštím vládám

Přijetí finanční ústavy podporují i další členové Národní ekonomické rady vlády a mělo by být v zájmu všech politických stran. „Nemělo by dojít k tomu, že se návrh bude odkládat jenom z toho důvodu, že bude první platit pro tu či onu vládu. Jedná se o dlouhodobá pravidla, která nastaví dluhovou brzdu všem vládám,“ uvedl k finanční ústavě Michal Mejstřík, profesor ekonomie Univerzity Karlovy.

Stínový ministr financí Jan Mládek tvrdí, že sociální demokracie se k fiskální ústavě hlásí, ale bude záležet na parametrech v ní uvedených. „Chtěl bych podotknout, že na Slovensku z iniciativy pana Roberta Fica byla fiskální ústava také schválena, takže sociální demokracie ji v žádném případě apriori neodmítá. Nejde však jen o fiskální ústavu, ale i o prováděcí zákon,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Jan Mládek a připomíná smutnou zkušenost s koaliční vládou, která předložila ústavní zákon o přímé volbě prezidenta, aniž k němu připravila prováděcí zákon.

Sociální demokracie požaduje prováděcí zákon a shodu nad ním

Pro ČSSD je zásadní podmínkou pro to, aby mohl tento ústavní zákon projít, že chce vidět hotový prováděcí zákon a nad ním musí dojít k dohodě. „Tam se řeší celá řada technických detailů´, jak to bude všechno probíhat a jak to bude omezující. Samozřejmě nechceme, aby to bylo způsobem, že se z toho udělá bíč na budoucí vládu poté, co zbankrotuje politika této pravicové vlády, a fiskální ústava se pak bude používat na to, aby omezovala hospodářskou politiku příští vlády,“ zdůrazňuje Jan Mládek.

Ekonomický expert ČSSD si uvědomuje, že nynější koalice chce tento ústavní zákon využít jako schválnost proti příští vládě, kterou zřejmě sestavovat nebude, ale zároveň uznává, že jde o objektivní tlak, který přichází z Evropy a souvisí s fiskálním kompaktem. „Přestože je určen především zemím eurozóny, tak bychom ho měli podepsat a začít proces ratifikace, který nemusí být ani moc rychlý,“ podotýká stínový ministr financí.

Připojením k fiskálnímu paktu by Česko udělalo symbolické gesto

Zdůvodňuje to tím, že potřebujeme udělat symbolické gesto. „Musíme prostě vypadnout z té dvouprvkové množiny Česká republika a Spojené království, protože my tam děláme Velké Británii jen užitečného pitomce, a to nemáme zapotřebí,“ myslí si Jan Mládek, ačkoli nově zvolený prezident Miloš Zeman prohlásil, že pro Českou republiku bude mít vstup do fiskálního paktu smysl až s přijetím eura. „Pevně doufám, že pan prezident změní názor a že s ním budu mít možnost o tom mluvit, protože on možná nedocenil, jak důležité je to gesto,“ dodává Jan Mládek.

„Mám trošku temné podezření, že pan Miroslav Kalousek vytáhl ten Fiscal Compact nejenom proto, aby trošku procvičil odéesku a zjistil, jestli to není zralé na vyvolání předčasných voleb, ale také proto, že podle všech signálů Petr Nečas odjede na summit a přijede se zprávou, že se s ním nikdo nebavil a že Česká republika nedostane v příští sedmiletce 500 miliard, ale pouze 400, nebo něco takového. A pak Miroslav Kalousek řekne, že to je proto, že nebyl podepsán fiskální kompakt. A bude mít minimálně kousek pravdy,“ říká pro ParlamentníListy.cz stínový ministr financí Jan Mládek.