„Podle mě máme dostatek akademických ústavů, které se zabývají dějinami. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je privilegován tím, že má 360 milionů korun rozpočtu a nesrovnatelně lepší materiální vybavení než kterýkoliv jiný akademický ústav, co se zabývá dějinami. I přesto má pozoruhodně mizernou produkci. Skutečných historiků je v něm minimum,“ míní o protitotalitním ústavu komunistický poslanec Evropského parlamentu Miloslav Ransdorf. Stejně jako byl dříve proti lustrování, je prý nyní proti ústrování.

Ústav je zbytečný

„V zemi, kde je Ústavou zaručena svoboda vědeckého výzkumu, včetně výzkumu historického, je existence ÚSTR, který apriorně vychází z nějaké interpretace dějin, jež se nemusí ani dokazovat, holý nesmysl,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz s tím, že štědře dotovaný ÚSTR nic moc hodnotného nedělá. V tomto ohledu prý souhlasí s Milošem Zemanem, přestože prezidentova ostatní vyjádření k historii prý bývají většinou úplně mimo.

Peníze vynakládané na ÚSTR by podle Ransdorfa mohly pomoci opravdovému bádání. „Chápal bych, kdyby byl ÚSTR podřízen Ústavu pro soudobé dějiny, kam by plynuly všechny prostředky a fondy. V Akademii věd máme naopak situaci, že jsou její jednotlivé ústavy dlouhodobě poddimenzované. Ústav pro soudobé dějiny má deset tisíc korun na nákup literatury, což je směšné,“ vysvětluje. O lidech, co pracují v ÚSTR, má prý, s některými výjimkami, velmi špatné mínění. Naopak si cení historiků jako je třeba Jakub Rákosník.

• TÉMA: ÚSTR

Odsvěcený Herman

Podle Ransdorfa v ÚSTR nejde o boj mezi levicí a pravicí, ale mezi těmi, co chtějí, aby měl ústav normální akademickou fazónu, a těmi, co z něj chtějí mít nástroj politického nátlaku. "Nejzajímavější je pro mnohé lidi na ÚSTR to, že v jeho Archivu bezpečnostních složek (ABS) jsou různé archivní dokumenty, co se dají použít pro skandalizaci, vydírání a nátlak,“ vyjádřil se pro ParlamentníListy.cz.

Osobně má za sebou Ransdorf disertační práce Politická teorie rané renesance a reformace a Husitská ideologie a vznik raně buržoazního myšlení. „Daniel Herman o historii neví nic. Byl mluvčím biskupské konference, a aby se mohl stát ředitelem ústavu, nechal se odsvětit a zbavil se kněžství. To pro mě bylo šokující, protože jsem si dlouho myslel, že být knězem je poslání a úděl. Nicméně u něj šlo o kariérní záležitost, které se rychle zbavil, aby mohl pracovat ve státní správě a být ředitelem ÚSTR,“ doplnil.

Všemocné archivy

V ABS se prý dá, jak tvrdí Ransdorf, najít téměř všechno, co bude potřeba. „To je ve stylu, jak kdysi prohlásil jeden nacistický funkcionář, že o tom, kdo je Žid, rozhoduje on. Jsem překvapen vždy z toho, co vytáhnou. Každý zažil tu trapnost kolem Milana Kundery, kterou rozpoutali. Když se u nás narodí takto velký spisovatel s mezinárodním renomé, uděláme vše, abychom ho pošpinili. A má to prostý důvod. Kdysi vznikl konflikt mezi ním a Václavem Havlem, protože Havel poplival Kunderovu esej Český úděl. Polemika měla i politické konsekvence. Když byl Kundera poradcem francouzského prezidenta Francoise Mitterranda, tak nedoporučil, aby Havel dostal Řád čestné legie, a jeho kamarádi to vrátili Kunderovi tímto nečestným způsobem,“ zmínil.

ÚSTR si tedy zatím podle Miloslava Ransdorfa nezaslouží označení vědecké pracoviště. Ostatně i z něj vzešlé informace o tom, že bratři Mašínové chtěli spáchat atentát na prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda, byly dost ošidné. „Jejich otec byl národní hrdina, ale oni můj obdiv nemají,“ podotkne ještě k tomuto ožehavému bodu nedávné historie.