Jak už to tak bývá v době interpelací, tak dnes ráno do jednacího sálu Poslanecké sněmovny nepřišli ani ministři, kteří mají být jednotlivými poslanci interpelováni, ba ani samotní poslanci. Interpelace tak dopoledne zněly sněmovnou téměř do prázdného sálu. Místopředseda a zároveň řídící schůze Lubomír Zaorálek (ČSSD) proto ani nemohl nechat například pro komunistku Kateřinu Konečnou odhlasovat odložení její interpelace na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu.

„Já si tu připadám jako u operátora, který mi stále říká: nezavěšujte prosím, jste v pořadí,“ zmínila roztrpčená Konečná do sněmovního mikrofonu, když zjistila, že nemá komu svou interpelaci sdělit, což se jí stalo už poněkolikáté.

„Já bych potřeboval 67 poslanců, ale mám tady jen 56,“ sdělil pak na její výtku i Zaorálek, který tak k žádosti odhlasování odsunutí interpelace Konečné zjistil, že nemá v jednacím sále ani kvorum, tedy dostatek poslanců.

Poté nastoupil sociální demokrat Miroslav Váňa (ČSSD). Ten se tázal premiéra Petra Nečase  (ODS), který jako jediný s místopředsedkyní vlády Karolínou Peake (LIDEM) v tu chvíli v sále z vlády seděl, na zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. „Není slušné, jakou cestou jste tento zákon řešili vy. Celý zákon byl propasírován sněmovnou bez ohledu na slova opozice a celé veřejnosti, nebrali jste zřetel na názory odborníků, laiků, občanů, věřících i nevěřících,“ zmínil kromě jiného Váňa.

Zaorálek: Já myslel, že už dáme hlasy dohromady

Premiér Nečas poté Váňovi a hrstce poslanců vysvětloval, co církevní restituce například vyřeší. Zákon podle něho třeba odblokuje někdejší církevní majetek v mnoha městech a obcích. „Až 85 tisíc hektarů lesů mají zablokovány Lesy ČR, uvolní se 700 stavebních objektů a na místě těchto navrácených budov budou moci vznikat kupříkladu hospice,“ řekl mimo jiné premiér. Navíc je dle něj Česko jedinou zemí v bývalém postkomunistickém bloku, která nemá tuto záležitost s církvemi vyřešenou. Také zdůraznil, že církve přestanou být závislé na státním rozpočtu, což bude mít kladný efekt zvláště na problém narůstajícího počtu duchovních, neboť jsou zaregistrovávány další církve a stát by jim musel vyplácet stále více peněz. Restituce navíc podle Nečase neohrozí fiskální cíle vlády a nezhorší rating Česka.

Úsměvné je, že řídící schůze Lubomír Zaorálek ani po 40 minutách průběhu interpelací neměl v „jednačce“ dostatek poslanců. „Takže koukám, že z toho opět nic nebude a já myslel, že už dáme hlasy dohromady,“ řekl poté, když gongem naháněl poslance do sálu.

„Stále nemám pocit, že nemůžu nechat hlasovat,“ uvedl do mikrofonu pak Zaorálek po dalších čtyřiceti minutách, když chtěl nechat sněmovnou odhlasovat nespokojenost sociálního demokrata Váni k písemné odpovědi Petra Nečase, která se týkala činnosti vlády.

Zaorálkovi se ale nepodařilo ani napočtvrté gongem svolat dostatek poslanců. Deset minut před jedenáctou hodinou tak do sněmovního mikrofonu řekl:  „Není to nic platné, je nás pořád málo.“ Poslanec z ČSSD Ivan Ohlídal si totiž chtěl nechat odhlasovat svou reakci - tedy spokojenost či nespokojenost - s odpovědí k interpelaci na ministra školství Petra Fialu k činnosti grantové agentury.

„Já nevím, tak třeba až příští týden, kdybychom o této interpelaci hlasovali,“ krčil pak rameny Ohlídal, když i on zjistil, že sněmovna není kvůli absenci poslanců usnášeníschopná.

„My asi skutečně nedokončíme ani toto hlasování...Přerušuji proto jednání sněmovny do 11.00 hodin. Pak budeme pokračovat pevnými body z programu,“ zavelel na to Zaorálek a na deset minut schůzi poslanců přerušil. Poté dolní komora projednávala různé mezinárodní smlouvy. Zajímavé je, že počet poslanců se v tu dobu zvýšil.

SKarty nadělaly více škody než užitku

Senát pak před obědem začal projednávat levicový návrh na zrušení sKaret. SKarta je podle sociálních demokratů a komunistů zbytečná a nadělala již prý více škody než užitku. Podle jednoho z autorů návrhu, místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha, je jediné řešení situace kolem sKaret jejich zrušení.

„Zdá se, že karty v té podobě, jak jsou, jsou neopravitelné. Jak ministr Drábek, tak paní ministryně Müllerová říkají, že to stát nestálo ani korunu, a pokud do toho někdo něco investoval, tak by to měl vrátit,“ uvedl Škromach v této souvislosti pro Český rozhlas.

Proti sKartám se pak negativně staví mimo jiné i Národní rada zdravotně postižených, kritizuje je i premiér Petr Nečas. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová by pak kvůli těmto kritikám měla do konce týdne rozhodnout, co bude se sociálními kartami dál a zda budou povinné, připomněl rozhlas.

Senátorka za ODS Daniela Filipiová ale rozhlasu řekla, že by se sKarta rušit neměla. Dění kolem ní označila za bouři ve sklenici vody.

„Chápu, že někteří lidé mohou mít problém s obsluhou internetového bankovnictví, chodit k bankomatu zejména pro starší občany může být problém, ale principiálně na sKartě nic špatného nevidím. Myslím si, že by postačila – a ostatně i paní ministryně to chystá – změna určitých parametrů používání, respektive užívání karet danými skupinami lidí,“ uvedla.

Mají na stolech i omezení výdajů na volební kampaně

Senát má také v programu návrh na omezení výdajů na volební kampaně, který mu vrátila sněmovna k dopracování. Horní komora má také na popud svého evropského výboru vyzvat prezidenta Václava Klause, aby už podepsal doplněk Lisabonské smlouvy, který se týká vzniku nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Vznik fondu schválily obě komory parlamentu letos na jaře. Tehdy Senát uspěl s podobnou výzvou, která se týkala podpisu dodatku k Evropské sociální chartě o kolektivních stížnostech.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.