„Jsem rád, že obce jsou více a více krásnější a té šedi, až na nějaké výjimky, ubývá,“ řekl v úvodu svého vystoupení prezident a pokračoval: „Ti, kteří říkají, že to jde u nás od deseti k pěti, se dle mého  názoru mýlí. Úkolem vlády je, aby pomáhala zvláště těm, kteří ještě nebo už nemohou. Co to je valorizovat žebráckých 40 korun, jak to udělala předminulá vláda.“ 

Pak přešel ke svému programu návštěvy kraje a tradičně se pustil do médií: „Někteří novináři mne mají za alkoholika, když tady navštívím pivovar a výrobce sektu. Ale jsou to přední zaměstnavatelé. A navíc plán míst, které mám navštívit, připravil pan hejtman.“

O vládě i obcích

„Moje projevy ale nejsou důležité jako vaše názory,“ vybídl přítomné k diskuzi. Jako první se ještě zeptal místní starosta, který chtěl názor prezidenta na podporu obcí ze strany státu. „Obce této velikosti by měly dostávat více peněz,“ odpověděl na to prezident. „Je ale řada byrokratických předpisů, které by se měly zrušit.“ Nato zavzpomínal na svoji minulost na Vysočině. „Deset let jsem žil v malé obci, která má 1200 obyvatel, takový městys, a vím, o čem hovoříte. Zakládat formuláře a hlášení do šanonů, aniž by se to někdy četlo, je neodpustitelné,“ tepal přebujelou administrativu za velkého potlesku přítomných.

O bramborách i cukrovce

Další občan poděkoval vzácnému hostu, že jako premiér zabránil privatizaci Budvaru. „Měly by se zachránit plochy českých brambor," připomněl jeden z velkých zemědělských a spotřebitelských problémů. Nato mu prezident odpověděl: „Nejlepší cestou, jak pomoci zvýšit produkci, je přece je jíst!“ Připomněl, že jeho oblíbené jídlo jsou brambory na loupačku, maštěné máslem a posypané petrželkou. „Je to jediné jídlo, které zapíjím mlékem,“ řekl s úsměvem.

Pak, jak sám řekl, se poněkud lekl mínění lidí, že chtějí podporovat cukrovku. „Mně by to tedy příliš nevyhovovalo,“ tvrdil za všeobecného veselí, že se srovnává řepa cukrovka a slabá cukrovka prezidenta republiky. „Já jsem nikdy neměl rád cukroví, ale když mi jej doktoři zakázali, tak mi nejvíc chutná. Je to jak o tom Adamovi v ráji.“ Nato místní souhlasně pokyvovali hlavami a bylo slyšet, že „zakázané ovoce nejvíc chutná".