Návrh zákona má rozšířit rozlohu nejpřísněji chráněné první zóny parku ze 13 na 26,5 procenta, přičemž v bezzásahovém režimu má být 22 procent plochy parku. Konkurenční návrh Plzeňského kraje má rozsah první zóny zvýšit na 16 procent plochy parku, zatímco vědci požadovali až 30 procent. Podle ekologů je však norma v rozporu se zásadami ochrany přírody, krajiny a biodiverzity. Zredukuje prý oblasti ponechané přírodě. Naopak proti úmyslu rozšířit první zóny s bezzásahovými oblastmi až na třetinu plochy parku vznikla petice, za kterou se postavil i Senát.

Rozloha druhé zóny má být 59,87 procenta a třetí zóny 5,12 procenta. V druhé zóně se podle návrhu bude hospodařit šetrně vůči přírodě. Obyvatelé s trvalým pobytem na území národního parku by mohli podle návrhu vstoupit bez povolení do první zóny parku i mimo vyznačené cesty.

Někteří poslanci ale byli dnes silně proti přijetí normy. Dokonce socialista Robin Böhnisch navrhl, aby byl vládní návrh zamítnut nebo vrácen k přepracování. Nápad ale našel příznivce jen mezi některými sociálními demokraty, zákonodárci z Věcí veřejných a národními socialisty.

Konečná neuspěla se zkrácením lhůty

Naopak na stranu předkladatele Tomáše Chalupy (ODS) se postavila komunistka Kateřina Konečná (KSČM), která navrhla, aby se norma upravila až v příslušných výborech. Ovšem její návrh, aby výbory měly na projednání normy jen třicet místo obvyklých šedesáti dnů, dolní komora odmítla.

Chalupa na obranu normy tvrdil, že byla předložena po diskusích s odborníky či zástupci šumavských obcí, jimž zvětší možnost jejich rozvoje.

„Tento zákon tak, jak je předložen, je posunem vpřed. Zvětšuje oblast, která má být ponechána volnému běhu přírody, stanovuje jasná pravidla a dává stabilitu šumavskému regionu. Všechny tyto tři aspekty by měly být naším společným cílem," řekl mimo jiné dnes poslancům Chalupa.