Na schůzi sněmovny by mohli poslanci už dnes rozhodnout o tom, zda vydají poslankyni Zuzanu Kailovou (ČSSD) k trestnímu stíhání. Policie ji podezírá jako ústeckou radní z porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Mandátový a imunitní výbor ale poslancům dnes na svém zasedání nedal žádné doporučení k hlasování, neboť nepřijal žádné usnesení. Členové výboru už vyslechli poslankyni i vyšetřující policisty, po nichž chtěli doplňující informace.

Možné stíhání souvisí s projektem Vítání občánků, které pro město do loňského března organizovala společnost Darothore. V případu už policie obvinila primátora Ústí nad Labem Víta Mandíka a radního Josefa Macíka (oba ČSSD).

V návrhu programu je také předloha o zachování takzvané zelené nafty pro zemědělce. Spotřební daň na cigarety a tabák chce vláda zvýšit kvůli slabšímu kurzu koruny. Česko z tohoto důvodu neplní sazby stanovené Evropskou unií. Pokud bude předloha platit, krabička cigaret zdraží o tři až čtyři koruny. Kabinet navrhl, aby sněmovna normu schválila zrychleně už v prvním čtení. Opozice to může zablokovat.

„Devadesátka" Kalouskovi vadí

„Ty novely jsou navrženy podle paragrafu 90 a jistě vás nepřekvapí, že o nich budeme chtít jednat,“ uvedl ale na dnešním brífinku předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Předloha o takzvané zelené naftě má umožnit, aby zemědělci dostali letos na spotřební dani z pohonných hmot vráceno až 1,3 miliardy korun, podobně jako loni. Zelená nafta byla ke konci loňského roku v Česku zrušena, kabinet chce daňové osvobození vrátit.

Poslanci by měli také jednat o služebním zákoně. Ten nazval Miroslav Kalousek jako „Lex Babiš“.

Kalousek: Nynější služební zákon je nebezpečný pro demokracii

Současná podoba služebního zákona je podle Kalouska neprůchozí, neboť by byla na věčné časy zafixována struktura vedoucích pracovníků ve státní správě, kteří byli na svá místa nedávno dosazeni.

„Nebude-li tam alespoň 60 dní mezi prvním a druhým čtením, tak to bude neférové,“ uvedl dnes na brífinku Kalousek.

TOP 09 chce podle něj služební zákon, ale ne ten, který by vedl k údajně jednostrannému nástroji nekontrolovatelné moci.

„TOP 09 si uvědomuje potřebu služebního zákona pro výkon transparentní a profesionální státní správy v České republice. K návrhu, který v minulém týdnu předložila vládní koalice, má však tak zásadní procedurální a věcné výhrady, že pokud se tyto výhrady nepodaří jednáním odstranit, TOP 09 se nebude moci připojit k podpoře služebního zákona,“ zdůraznil Kalousek.

Klub TOP 09 a Starostové bude při jednání formulovat základní podmínku k tomu, aby normu její poslanci podpořili: Když bude přerušeno druhé čtení minimálně na 60 dnů a výbory budou pověřeny řádným projednáním. „Trváme alespoň na těch šedesáti dnech,“ poznamenal k tomu Kalousek.

TOP 09 upozornila v této souvislosti také na to, že v minulých měsících vládní koalice na centrálních úřadech provedla ve stovkách případů bezprecedentní nekvalifikovanou personální čistku, dosadila tam na vysoké pozice řadu úředníků a nový zákon by je měl na těchto postech zafixovat.

„TOP 09 proto zásadně nesouhlasí se způsobem zahájení výběrového řízení, s institutem generálního ředitele, s centralizací personální pravomoci na Úřadu vlády ČR a ani se způsobem jmenování státních tajemníků a jim podřízených vedoucích zaměstnanců,“ uvedla k tomu strana ve své tiskové zprávě. Podle Kalouska by tak Generální ředitelství státní služby bylo příliš pod vlivem vládnoucích politiků.

Klán: Nemáme analýzu, kolika úředníků se zákon bude týkat...

Výtky k normě má i KSČM. Podle poslance Jana Klána koalice dosud nezveřejnila, jaké finanční dopady bude zákon mít a kolika úředníků se bude týkat. Komunisté ale vítají, že by měly být zrušeny smluvní platy a stanovily se maximální odměny úředníků.

„Nemáme analýzu, kolika úředníků se zákon bude týkat... Navíc kvůli nové podobě této normy dojde jenom k zakonzervování stavu na úřadech,“ zdůraznil na brífinku KSČM Jan Klán s tím, že v návrhu je kromě jiných nedostatků také řada nejasností v tabulkových platech zaměstnanců. „Řadovým zaměstnancům změny vyšší jistoty nepřináší,“ řekl Klán.