„Před branami parlamentu.“ Tak byla nazvána debata s předsedy tří nejsilnějších neparlamentních stran na akademické půdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v pražských Jinonicích. Setkali se tam Ondřej Liška za Stranu zelených, Ivan Bartoš za Českou pirátskou stranu a Petr Mach za Stranu svobodných občanů na pozvání tamního Politologického klubu. ParlamentníListy.cz byly, jako jediné médium, při tom. Debatující nejdříve představili strany, promluvili o volbách a nakonec odpověděli na pár otázek. Odpovědi na dvě nejzajímavější si přečtete níže.

Charismatičtí předsedové

Mladým předsedům stran, které zůstaly před branami Sněmovny, se nedá upřít charisma. Hovořili otevřeně, srozumitelně a občas i vtipkovali. Malý sál zaplnilo několik desítek studentů a po několika desetiminutovkách přilétla otázka, proč se vůbec dali na politiku. „Před patnácti lety pro mě byly prvotním impulsem deziluze a nasrání. Položil jsem si otázku, jestli mám tu motivaci a sílu s tím něco děla? Dříve jsem dlouho velmi aktivně pracoval v nevládních organizacích a pak jsem si řekl, že je třeba překročit rubikon a měnit věci skrze strany, což přetrvává,“ odpověděl Liška.

„Já do té kolonky vstoupil před pěti lety. Před tím jsem byl muzikant, vždycky punkáč, rebel a od té doby, co jsem hrál na harmoniku, tak to bylo »fuck the system«. Pak jsem od Paroubka dostal klepec, když jsme dělali různá free techna. Říkal jsem si, že je ten systém třeba rozbít. Pak jsem seděl na Žižkově v hospodě a přišel kamarád s tím, že vzniká Pirátská strana, a že by mě to mohlo zajímat. Když jsem si přečetl, co taková iniciativa představuje, tak jsem si uvědomil, že systém je tak hloupý, že ho hacknem. Tedy, že spojením všech těch pravidel tu hru s ostatními politickými stranami můžeme hrát. Prostě, že jsem dost inteligentní, což si o řadě politiků, co fungují v Poslanecké sněmovně, nemyslím. Jako mladí jsme chytřejší a známe technologie. Tu hru s nimi můžeme i vyhrát,“ sdělil Bartoš.