Jak však dnes zdůraznila ČTK, zdá se ale pravděpodobné, že norma nakonec schválena nebude. V závěrečném rozhodování by pro vládní návrh na zavedení takzvaného konstruktivního vyjádření nedůvěry kabinetu musely zvednout ruku nejméně tři pětiny poslanců. Úpravu by musel navíc schválit Senát, v němž má opozice většinu.

Vláda si od návrhu slibuje posílení odpovědnosti opozice a stabilitu vlád. Exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) ale podotkl, že současného kabinetu se problém netýká a že debaty o slabých vládách a poměrných volebních systémech se vedou po celé Evropě.

Institut vyslovení konstruktivní nedůvěry zná podle autorů návrhu třeba německá, španělská, polská, slovinská a maďarská ústava.

Pokud by podle vládního návrhu opozice chtěla vyvolat ve sněmovně hlasování o nedůvěře vládě, musela by se předem shodnout na jménu budoucího premiéra a pro svůj záměr by musela získat podpis 50 poslanců.

Návrh kritizovali především komunisté. "Tento návrh byl vyvolán vysoce účelově," prohlásil místopředseda této strany Stanislav Grospič. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa návrh nedomýšlí to, jaké jsou vztahy mezi zákonodárnou a výkonnou mocí. Pro předlohu nezvednou ruku ani sociální demokraté a Věci veřejné, ohlásili šéfové jejich klubů Jeroným Tejc a Kateřina Klasnová.

Institut vyslovení konstruktivní nedůvěry má podle autorů přispět k vyšší stabilitě vlády také tím, že po neúspěšném pokusu o vyslovení nedůvěry by mohli kritici kabinetu přijít s novým až za půl roku, nebo pokud by získali na svou stranu 80 poslanců.