I kdyby nyní takový návrh neprošel pro nedostatek hlasů opozice, mohl by posloužit jako základ pro podání už předjednaného návrhu středolevého křídla sněmovny po volbách.

„Rád bych, aby náš návrh, který předkládáme jako první, posloužil jako základ pro projednávání i u všech ostatních návrhů,“ říká předseda komunistického poslaneckého klubu Pavel Kováčik. „Najednou všichni podávají návrhy zákona o majetkovém přiznání,“ směje se.

Dokud nebudou majetková přiznání, korupční majetek nedohledáme

Podle Pavla Kováčika je právě tento zákon hlavním nástrojem boje proti korupci. „Dokud nebude zákon o majetkovém přiznání, tak si můžeme dělat jakákoliv protikorupční opatření, ale majetku, který se případné korupce týká, se nedohledáme,“ míní předseda.

Upřesnil, že podle komunistického návrhu je povinen dokládat majetek každý občan, jehož hodnota majetku přesahuje 20 milionů. „Samozřejmě kromě vyjmenovaných kategorií lidí, kteří nakládají se státními nebo veřejnými prostředky,“ dodává Kováčik. Ti by měli být povinni předkládat majetkové přiznání automaticky. Jak předseda říká, svým návrhem nechtějí komunisté „dusit“ řadové občany a živnostníky, kteří si na svůj majetek poctivě vydělali. „To rozhodně není záměrem tohoto našeho návrhu zákona,“ konstatuje předseda.

Kováčikovi se líbí tvrdý německý model – nepřiznané se zabavuje

Prezident Miloš Zeman volá už dlouho po plošném přiznání majetku s odůvodněním, že se ty peníze pak nemají kam schovat a někde prostě „vyplují“. S tím souhlasí také Pavel Kováčik. „Tato naše varianta je minimalistická, ale osobně se čím dál více přikláním k plošnému přiznání, jak to funguje například v Německu,“ vysvětluje poslanec. Dodal, že právě v Německu jdou na to velmi tvrdě. „Tam neexistuje například nějaké dodanění, nebo dodatečné zdanění. Jakmile není nějaký majetek přiznán, je prostě zabaven,“ připomíná.

Pavel Kováčik zároveň upozornil, že současný návrh KSČM počítá i s majetkovým přiznáním rodinných příslušníků povinných osob. Na upozornění redakce, že by nejspíš nemusel být problém pro nějakého „hříšníka“ se domluvit se vzdálenějším příbuzným či s přáteli, aby se ten majetek takzvaně „schoval“, zavrtěl Pavel Kováčik hlavou. „Právě proto mluvím o minimalistické variantě, protože já osobně se velmi přikláním k německé verzi tohoto zákona. Není-li původ prokázán, ať je majetek prostě zabaven, a basta,“ konstatuje Kováčik.

Občan buzerován nebude, aby se krást mohlo dál

Není tajemstvím, že pravice, která deklaruje jednoduchost a transparentnost, tyto návrhy opozice na majetková přiznání neustále blokuje. „Ta už toho deklarovala,“ směje se Kováčik. „Jenom ten návrh KSČM je už tuším pátý v pořadí,“ připomíná. Prý to pravice zdůvodňuje tím, že nechce, aby byl občan buzerován. „Takže občan buzerován sice nebude, zato krást se bude vesele dál,“ komentuje současný stav předseda klubu.

Pavel Kováčik zatím moc šanci na průchodnost tohoto zákona sněmovnou nevidí. „Nemáme zatím dostatek hlasů. Ale jsme ochotni se přiklonit ke každému řešení, které ve svém důsledku povede k zamezení korupce. Situace už je dnes taková, že co nejtvrdší řešení bych mohl jedině chválit,“ říká předseda komunistického poslaneckého klubu Pavel Kováčik.

ČSSD jde o ochranu veřejných financí před machinacemi

Také Jeroným Tejc je názoru, že by neměli být obtěžováni lidé, kteří se ničím neprovinili a nemají ani přístup k veřejným financím. „Není důvod, aby řadoví občané, kteří mají byt či rodinný domek, museli každý rok přiznávat majetek,“ říká předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Podle něj jde i sociálním demokratům především o to, aby veřejné finance, ať už z rozpočtu nebo z EU, nebyly předmětem machinací a korupce.

Pokud jde o německý model, v zásadě se mu Jeroným Tejc nebrání. „Není ale možné, vzít zákon z určitého právního prostředí a prostě ho přeložit a přijmout,“ říká předseda oranžového klubu. „Neříkám ale, že bychom se nechtěli tomuto modelu blížit. Používají ho nejen v Německu, ale také v Rakousku, i na Slovensku,“ dodává Tejc. Jak dále řekl pro ParlamentníListy.cz, tým ČSSD v současné době analyzuje právě zahraniční zkušenosti. „Není to rozhodně tak, že bychom se chtěli vyhnout zahraničním zkušenostem, ale nějaký automatický převod prostě nelze provést,“ konstatoval předseda oranžových poslanců. Jak vysvětlil redakci, má to příliš širokou návaznost na další daňové či jiné zákony, a to včetně trestního práva.

Spolupracovat je možné jen na kvalitních předlohách

A proč podávají návrh každý zvlášť, když už na první pohled by bylo jednodušší, kdyby se opozice na zákonu sjednotila? „My trváme na tom, aby ten zákon byl především dobře postaven, tak, aby měl šanci na schválení. Chceme kvalitní zákon a ne takový, jaký předkládají někteří, jen aby dohnali sociální demokracii,“ rýpnul si předseda Tejc. Dodal, že se vůbec nebrání společné práci nad návrhy zákonů. „Jde nám ale o to, aby ty zákony, respektive, ten zákon, byl skutečně propracovaný, aby byl funkční.“ Upozornil, že tento zákon vyvolá značnou zátěž na státní orgány a je proto nutné, aby dobře fungoval. „A vůbec mi nebude vadit, bude-li zákon ovlivněn názory jiných stran,“ konstatoval poslanec.

Podle Jeronýma Tejce jde především o to, aby zákon nezasahoval nějak zbytečně do života 99 procent občanů, ale aby naopak postihoval tvrdě to jedno, možná i jen půl procenta lidí, kteří buď podvádějí na daních, nebo získávají prostředky pomocí trestné činnosti, včetně korupce.

Klíčový je rozdíl mezi majetkem a příjmem, ale i německá varianta je ve hře

„Nechtěl bych nyní říkat přesně, zda bude v případě našeho návrhu stanovena minimální hranice na 10 či 15 milionů korun souhrnně pro povinnost přiznání majetku,“ říká Jeroným Tejc. Dvacetimilionová hranice návrhu KSČM už mu ale připadá až příliš tolerantní.

„Nejde ale ani tak o výši hranice, od které bude platit povinnost majetkového přiznání,“ míní předseda. Důležité podle něj je, aby ta hranice vycházela z rozdílu mezi majetkem a příjmem. „Protože každý z nás je schopen, nebo by alespoň měl být schopen, své příjmy doložit,“ říká Tejc. Prý je v tuto chvíli klíčové dohodnout se na systému. „Ty konkrétní věci už bude možné upřesnit během diskuzí,“ je přesvědčen Tejc.

Na závěr zopakoval, že v rovině úvah je i on schopen připustit i onu tvrdou německou variantu. „V tuto chvíli je ale hlavní najít systém, protože hlavně ten musí být funkční. Ale jak německá, tak rakouská a slovenská varianta je pro nás zcela určitě zdrojem inspirace,“ říká na závěr předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.