Loni na podzim ČNB intervenovala na devizových trzích s cílem oslabit domácí měnu na 27 korun za euro s garancí kurzu do konce letošního roku. Záměr bankéřů zastavit růstu cen na trhu se ale podle některých ekonomů prý nedaří podle plánu centrální banky. Tomuto tvrzení nakonec nasvědčovala i dnešní slova guvernéra České národní banky (ČNB) v Poslanecké sněmovně Miroslava Singera. Podle jeho náznaků totiž bude ČNB zasahovat do kurzu koruny ještě v polovině roku 2015.

Režim intervencí na devizovém trhu ukončí Česká národní banka (ČNB) podle Singera totiž v lednu 2015 až v tom případě, pokud bude jistota, že se k nim nebude muset vracet. „Stále považujeme hladinu kurzového závazku (27 CZK/EUR) za vhodně zvolenou a předpokládáme udržování kurzu poblíž této hladiny, jak jsme vždy avizovali, nejméně do začátku roku 2015 s tím, že se poněkud zvýšila pravděpodobnost, že ho nebudeme opouštět na prvním zasedání v únoru, ale někdy později,“ vysvětlil k tomu dnes Singer poslancům, kterým představoval  zprávu o inflaci z prvního čtvrtletí roku 2014.

I podle poslance a člena rozpočtové výboru dolní komory Adolfa Beznosky (ODS) neskončí intervence ČNB vskutku hned na počátku roku, jak ČNB předpokládala, ale bude nejspíše pokračovat až do poloviny tohoto roku. I ve zprávě ČNB o lednové inflaci stojí: „Bankovní rada hladinu kurzového závazku nadále vidí jako vhodně zvolenou, neboť zajišťuje uvolnění měnových podmínek v potřebném rozsahu. Bankovní rada předpokládá udržování tohoto kurzového závazku přinejmenším do začátku roku 2015."

Kurzový vývoj koruny ve čtvrtém čtvrtletí 2013 byl podle vysvětlení Singera uskutečněn na základě rozhodnuti Bankovní rady ČNB, ovšem později, tedy v průběhu listopadu a v první polovině prosince 2013 bylo toto oslabení koruny způsobeno výhradně devizovým trhem bez dalších intervencí ČNB.

To vše ale mělo podle ČNB pozitivní vliv na zahraniční obchod a na pozitivní prognózy vývoje ekonomiky. Česká ekonomika se v loňském roce totiž konečně odrazila ode dna hospodářského cyklu.

"Naše listopadové rozhodnutí použít devizový kurz jako další nástroj měnové politiky významně přispělo k odvrácení hrozby deflace," uvedl Singer.

HDP se mezičtvrtletně zvýšil

Růst ekonomiky podle Singera ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013 výrazně zrychlil. "Hrubý domácí produkt se mezičtvrtletně zvýšil takřka o dvě procenta, meziročně překmitl do růstu o 1,1 procenta, na čemž se podílela především domácí poptávka. To bylo již dopředu signalizováno pozitivním vývojem průmyslové produkce, stavební výroby a další urychlení signalizovaly i maloobchodní tržby, které posledních šest měsíců rostou v reálném vyjádření," poznamenal k tomu Singer v dolní komoře.

I na trhu práce se od počátku letošního roku v souladu s očekáváním ČNB a ve vazbě na rostoucí ekonomiku objevují prý jasné známky pozitivního obratu.

„Co je také důležité, zaznamenali jsme v prvním čtvrtletí růst mezd, který dosáhl hodnoty 3,6 procent  v podnikatelské sféře a v nepodnikatelské dvě procenta,“ řekl dále Singer.

Na růstu ekonomiky se podílela domácí poptávka

Na růstu ekonomiky se podle Singera podílela především domácí poptávka. To bylo již dopředu signalizováno pozitivním vývojem průmyslové produkce, stavební výroby a další urychlení signalizovaly i maloobchodní tržby, které posledních šest měsíců rostou v reálném vyjádření.

"Vrátím-li se k poslednímu vývoji, očekáváme, že ekonomika v letošním roce vzroste o 2,6 procent, k čemuž bude přispívat jak zahraniční poptávka a uvolnění měnové politiky, tak i příspěvek fiskální politiky k růstu hrubého domácího produktu. Zřetelněji se bude zvyšovat i spotřeba domácností v návaznosti na zrychlující dynamiku mezd v podmínkách nízké inflace, zlepšující se vývoj na trhu práce a uvolněné měnové podmínky," uvedl dále Singer.

"V příštím roce růst české ekonomiky zrychlí na 3,3 procent, k čemuž přispěje další mírné zrychlení ekonomiky eurozóny a již poměrně robustní růst domácí poptávky při výrazně expanzivním působení rozpočtové politiky. K růstu tak přispějí, stejně jako letos, všechny složky domácí poptávky a rovněž český vývoz," dodal v této věci Singer.

Pokud jde o inflaci, letos podle dat ČNB očekává mimořádně nízké hodnoty.

„Inflace bude nejnižší za deset let. Příští rok by inflace měla na počátku roku mírně překmitnout nad inflační cíl  dvou procent, vrchol by měl nastat v druhém čtvrtletí příštího roku na 2,3 procent, koncem roku by se pak inflace měla dostat na 2,2 procenta neboli držet se poblíž cíle. Ta prognóza je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb v tomto roce a až někdy do příštího roku v podstatě na nule našich sazeb a setrvání kurzu koruny poblíž hladiny 27 korun za euro až do počátku příštího roku," doplnil Singer.