Senátor Libor Michálek je veřejnosti znám jako muž, který se postavil proti svému někdejšímu šéfovi - exministrovi životního prostředí Pavlu Drobilovi z ODS - a nahlásil údajnou korupci. Dnes říká, že z pozice senátora se mu podařilo připravit nový zákon na ochranu lidí, kteří korupci oznámí.

Dělalo se to tak vždycky

„Senátní návrh proto vychází z právních úprav v USA nebo Velké Británii, kde se klade důraz na preventivní ochranu. Oznamovatel by musel prokázat skutečnou snahu řešit problémy uvnitř organizace a teprve kdyby při ní narazil, mohl by se obrátit na ombudsmana. Ten by mu potvrdil, že zjištěné skutečnosti mají reálný základ. V tom případě by byl chráněn podobně jako funkcionáři odborové organizace, tedy nemohl by dostat výpověď minimálně rok od upozornění na korupci,“ říká Michálek.

To ale nestačí. Rozhodně je třeba přijmout také nový zákon o státní správě, který by každému novému ministrovi v úřadě zabránil v provedení personální tsunami. Kdyby skutečně platilo, že každý nový šéf si nebude moci dosadit na klíčové pozice jen sobě věrné spolupracovníky, Česko by se posunulo dopředu. Musí se ale změnit uvažování společnosti jako celku. Dnes bohužel lidé často říkají, že „se to tak dělalo vždycky, tak proč s korupcí bojovat.“ Podobné uvažování nás naopak posouvá zpět.

Plýtvání ve velkém

Důkazem toho, že jednoduchá řešení odmávnutá kouzelným proutkem neexistují, je fakt, že senátor navíc klade důraz na efektivní nakládání s finančními prostředky ve státních či polostátních firmách.

„Když jsme připravovali předlohu o whistleblowingu, statisticky jsme zkoumali stovku největších státem ovládaných společností, porovnávali jsme mzdové a provozní náklady, pod nimiž se skrývají různé konzultační, právní, IT a reklamní služby. Zatímco mzdy činily 53 miliard, ty ostatní – externí – 65 miliard, tedy 120 procent mzdových nákladů. Nechci dělat reklamu firmě Agrofert Andreje Babiše, ale její provozní náklady činí 20 procent mzdových,“ prozrazuje senátor.

Rozmyslete, komu dáte hlas

Vyjadřuje ale také radost z toho, že se řešení potencionálních korupčních kauz přece jen zlepšilo. Od roku 2010, kdy se objevila kauza Libora Michálka, se již řeší situace v Lesích ČR a stranou nezůstávají ani jiné problematické segmenty. Před předčasnými volbami by si ale měl dát volič pozor, komu dává svůj hlas.

„Jestli strana nemá transparentně nastavená pravidla pro sestavování kandidátek a připustí, že na první příčky se mohou dostat lidé s korupčním potenciálem, nelze od ní očekávat potřebné legislativní změny,“ varuje Michálek. Podle jeho názoru je dobře, že zde existují neziskové organizace jako Transparency International, která je schopná poodhalit některé klientelistické vazby.

Signálem pro voliče např. může být, že vysoký státní úředník Vratislav Mynář - kancléř prezidenta republiky - nastupuje do předvolebního boje o poslanecké mandáty. Kdo mu ale bude věřit, že případně dokáže oddělit politickou moc od té úřední, klade si otázku senátor.

V závěru rozhovoru pak voličům radí, že by si měli přečíst volební programy všech stran a pokud chtějí, tak následně volit ty strany, které představují alternativu vůči ČSSD, ODS nebo TOP 09. Podstatný by pro ně měl být i životní příběh jednotlivých kandidátů.

„Životní příběh je důležitý. U lidí, kteří ho mají, lze snadněji odhadnout, zda se nechají koupit, než u nějaké politické rychlokvašky. Zajímavým momentem otevřenosti či uzavřenosti stran je i to, zda dávají na kandidátky nezávislé osobnosti, které nejsou jejími členy," uzavírá Michálek.